pátek 20. května 2011

Vodík, palivo budoucnosti.


Iv.vyvíječ vodíku – vývoj, radosti, starosti.

Uvod:

Všechny rady jsou zde míněny v dobré víře, že se mnohým lidem na této planetě trochu pomůže k poznání vodíkových reaktorů,tedy blíže k energii budoucnosti, bez které by asi lidstvo nepřežilo další tisíciletí.Některým z Vás se předem omlouvám,jelikož nebudu používat akademické termíny a mluvu. Předem by to veřejnost odradilo a mnohé by pak bylo i nesrozumitelné. Především se zde formulují všechny rady ověřené dlouhodobým ověřováním a strávením mnoha volných chvil na toto téma v roce 2006-7 a v tu dobu i zveřejněných na Netu , tedy reálné zkušenosti, které zde dávám v ucelené a přehledné formě veřejnosti.

Upozornění: Veškerá zde uvedená  fakta nemohou být použita pro komerční  využití bez  mého souhlasu a nenesu žádnou odpovědnost za případné  škody  Vaším laborováním, vše provádíte na vlastní riziko. Nikdy vodík neskladujte!

Vodík.

Nebudu zde rozpitvávat teorie o vodíku a jeho výrobu.  Většina z Vás, kteří se touto tématikou zabývají, podstatu  věci znají, že vodík dostáváme nejpohodlněji z vody a to většinou elektrolýzou. Těch metod je velká spousta, mimo jiné i rozklad vody(páry) redukcí přes rozžhavené železo, reakcí kyseliny na zinek apod.  Zde uvedu své dvouroční laboratorní pokusy výroby vodíku z vody a to tak, aby jeho produkce byla co nejefektivnější.


Co je potřeba si uvědomit !

Nebudu zde hovořit o bezpečnosti při Vašich případných experimentech, ta by měla být samozřejmostí a na toto téma je věnováno mnoho jiných článků od pesimistů až po optimisty. Jen chci podotknout, že v  případě pokusů vyrábíme jen takové množství plynu, které je okamžitě spotřebováno pro naši konkrétní výzkumnou spotřebu, tím se dost rapidně snižuje riziko nějaké případné  havárie.

Začínáme.

Pokud se rozhodnete pro výrobu své nádoby pro vyvíječ, důrazně Vás upozorňuji na skutečnost, aby jste nikdy nepoužili pro nádobu materiál  SKLO!!! Tento materiál není v žádném případě k těmto účelům vhodný. Sklo je velice dilatační, mění s teplotou  své rozměry a není pružné. Při havárii by pak došlo k nepěkným úrazům, protože sklo se tříští na nepředvídatelné kousky a přirovnal bych to pak, v případě nějaké nehody k nebezpečnému granátu.
Nejlepší jsou měkčené umělé hmoty, které mají jak dostatečnou pružnost,tak i pevnost, zbytečně se nevyrábí akumulátory v plastových nádobách. Pro moje účely bylo použíto PLEXI. Dodržte aspoň nejmenší sílu minimálně 3mm, raději nad tuto hodnotu. Nikdy spoje plexiskla nešroubujte před lepením, dosáhnete jen toho,že v místě šroubového spojení Vám plexisklo popraská, já tomu říkám „pavučina“a máte po zaručené pevnosti. Nejlépe se osvědčila pro lepení pryskyřice, jež nese název DENTAKRYL. Toto je opravdu nejlepší materiál na lepení. Nikdy lepené části nestahujte svěrkami, rovněž zde dochází  k vnitřnímu pnutí a máte znovu „pavučinu“ a vzhledem k dnešním cenám plexiskla by to byla opravdu zbytečná škoda. Vždy jen lehce přitisknout a nebo stáhnout elektrikářskou izolačkou(PVC), tím jsem měl zajištěn úplně dokonalý spoj,bez vnitřních trhlin. Dále pokud náhodou něco zapomenete a budete potřebovat něco dodatečně nalepit na Vaši nádobu, znovu jen lehce položit s lepidlem,jinak by jste si zase poškodili už třeba skoro hotovou nádobu „pavučinou“. Takže nikdy nespíchejte a pořádně si promyslete své postupy při lepení. Dobré lepidlo na menší části jsem si vyrobil tak, že si do skleněné lahvičky se širokým otvorem jsem nalil  Acetonové ředidlo(C6000) a postupně do něj přidával pěnový Polystyren, ten se velmi rychle rozpouštěl v ředidle a přidával tolik, dle potřebné konzistence lepidla. Pak již každý kus, který jsem chtěl  lepit, natřel tímto Vaším vyrobeným lepidlem a lehce přitisknul  lepené části na sebe, nikdy nepoužívejte svěrku apod.Jen lehce přitisknete na lepené místo a třeba zajistíte výše zmiňovanou PVC lepící páskou.Nevýhodou tohoto lepidla je dlouhá doba schnutí, ale za 24hodin při teplotě nad 20 stupňů je plocha dostatečně pevná. Proto, než začnete lepit, raději si vše rozmyslete, nakreslete a vrtání otvorů a jiná zpracování udělejte raději vždy před lepením. Další možností bylo koupit hotovou nádobu, na tyto účely se hodí dobře prodávané nádoby pod názvem „Vodní filtry“,zde je k výběru dost velká škála různých rozměrů a navíc je zde dobře řešen i uzávěr nádoby. Rovněž dobrým materiálem jsou Novodurové trubky, pak stačí udělat jen víka, jediná nevýhoda je, že do nádoby nevidíte, ale pevnostně i tepelně je Novodur výborný a myslím,že na pokusy i cenově dostupnější a v případě znehodnocení nádoby nebude tolik slz.


Materiál pro elektrody.

Pro výrobu elektrod jsem použil  nerezové materiály, jejichž označení je T-304, nebo AISI 316L,ČSN 17349 a nebo DIN 1.4404. Jsou i systémy s použitím Al. elektrod, které vyrobí více plynu, protože kyslík se v tomto systému váže na hliník a tvoří vlastně reaktivní elektrodu, tvoří se však kysličník hlinitý v podobě bílého sedimentu, který musíte po určité době odstranit ze spodu usazovacího prostoru nádoby a navíc Vám tato elektroda ubývá . Myslím, že i tato cesta není špatná.
Pokud budete hledat nerezový materiál, vždy při sobě noste nějaký magnet, kterým uděláte velice jednoduchý test kvality materiálu. Nerez nesmí přitáhnout magnet na svůj povrch, pokud ano, tak tento materiál nikdy nekupujte, obsahuje určitě procento železa. Po spuštění ve vyvíječi po určité době se začne v tomto případě tvořit ve vyvíječi světle hnědá emulse(kysličník železa), která Vám za chvíli zaplní celý vyvíječ. Toto se týká i upozornění na nepoužívání u vyvíječe při šroubových spojích běžných železných šroubů. Vznikne stejná situace,že se Vám bude zase v nádobě tvořit kysličník železa a za chvíli zaplní celý prostor vyvíječe, i když to bude třeba jen jeden spoj M5 a když přičtete ještě minerály jež obsahuje běžná voda, které se rovněž při elektrolýze vysráží, máte za chvíli vyvíječ plný „sajrajtu“. Nemluvě o rychlém zkorodování spoje a jeho následné přerušení a tím i nefunkčnost zařízení. I z kvalitního materiálu se Vám bude do vody uvolňovat chrom a po delší době se vám voda zabarví do světle medové barvy. Takže z výše uvedených důvodů opravdu při výběru materiálu věnujte patřičnou pozornost!
Navíc si vždy uvědomte základní věc a to,že vždy plusová elektroda(nadbytek)je ta, z které se uvolňuje malé množství materiálu do vody - tedy Vám i ubývá. Když použijete např.jako plusovou elektrodu uhlík při laborování, bude Vám tato rychle ubývat a uhlík budete mít za chvíli rozptýlen v celé nádobě, takže černý elektrolyt.


Vlastní vyvíječ.

Tedy podle ověřených zkušeností je možné použít dva druhy materiálů na výrobu elektrod. Buď hliníkové,nebo z nerezavějící oceli,nebo kombinací obou druhů materiálu. Oba dva druhy materiálů mají své výhody a nevýhody a je jen na Vás, pro které se rozhodnete.
Hliníkové elektrody, které jsem rovněž zkoušel, dobře vyvíjí plyn, ale velice rychle se opotřebovávají a na dně se usazuje kysličník. Výhoda je jeho nízká cena, dobrá produkce plynu, nevýhoda – přidání čerpadla na odfiltrovávání  kysličníku Al.
Nerezavějící elektrody, které použijete,mají výhodu, že nejsou tak opotřebovávány, negativní poznatek - vývin plynu je o něco menší a elektrody na pokusy jsou cenově dražší.

Mimo jiná zapojení elektrod jsem prováděl i ta dle náčrtku, tedy ne standardně jak je zvykem, zde jsou elektrody nezapojené. Tento způsob byl velice účinný, asi 1x více vývinu plynu.Takhle můžete paralelně zapojit několik bloků, záleží jen na Vašem proudovém zdroji. Počítejte vždy jednoduchým způsobem a to tak, aby na každém páru elektrod mezi sebou bylo cca. napětí 3-4V DC. Vím,že se udává napětí 1,25V, ale toto je praktická zkušenost.Těch 1,25V na jeden pár elektrod nestačí pro dobrý vývin.
Níže jsou uvedeny různé zapojení plochých elektrod:
Pozor, na posledním řádku má být hodnota též 80ml, jak v prvním řádku

Vzdálenost mezi elektrodami je od 2mm až 5mm(při pokusech jsem skončil u 5mm,další větší vzdálenost=menší účinnost) a je provedena izolačními podložkami z plexiskla, rovněž   teplota při vývinu plynu je zde malá (teplota místnosti 24 stupňů-teplota vody po hodině provozu při proudové hustotě 5A/11V, 27 stupňů,množství vody 40l.) a mohl jsem si dovolit plastický materiál. Samozřejmě můžete použít i jiné druhy materiálů na distanc mezi elektrodami, i pouhá mazací guma se taky osvědčila.Zhotovení je zřejmé z fotografie.


Dále níže máte provedenu  tabulku laboratorního měření při různých druzích elektrod.





























































































Použití elektrolytu.

V našem případě vznikne elektrolyt, když do destilované, nebo i obyčejné vody přidáváme látky, které jsou dobrými nosiči elektronů. U mých vyvíječů jsem většinou používal  NaOH nebo  KOH. Můžete zkoušet i NaHCO3 (jedlá soda).Tady uvedu běžné informace s odkazy, ať to je vše pohromadě: Elektricky vodivá kapalina obsahuje směs kladných a záporných iontů vzniklých v kapalině disociací. Průchodem elektrického proudu dochází k pohybu kladných iontů k záporné elektrodě a záporných iontů ke kladné elektrodě. Na elektrodách pak může docházet k chemickým reakcím - mezi ionty a elektrodou, mezi ionty samotnými nebo mezi ionty a kapalinou (díky vyšší koncentraci iontů u elektrody).

 
Výši koncentrace elektrolytu si musíte odzkoušet sami na svém vyvíječi, s ohledem na Váš zdroj, tj.schopnost dodávat určitou velikost proudu s napětím. Dále záleží na mnohých faktorech.Ty nejdůležitější jsou plocha a mezera elektrod. Tady je reakce taková, že čím menší mezera a větší plocha, tím méně elektrolytu se bude přidávat do Vašeho vyvíječe. Znovu opakuji,že optimální mezera je do 2mm.
Pokud budete stavět vyvíječ s Al elektrodou, bude nastávat chemická reakce.Tady jsou praktické připomínky.

 Další poznání dle pH elektrolytu.

Je to na principu rozdělení vodných roztoků, na zásadité a kyselé. Pokud používáte roztok ve vyvíječi povahy zásadité, bude např. reakce hliníku taková, jak je popsáno výše,bude reagovat a stále i když v malém množství vylučovat vodík. Tak a teď použijte kyselý roztok. Ten jsem si připravil abychom byl šetrný k přírodě,  kyselinou citronovou. Buď se prodává jako krystalická a nebo už jako vodní roztok v potravinách.Teď ještě trochu teorie :
Kyselost a zásaditost vodných roztoků lze určit pomocí tzv. indikátorů (slovo indikátor znamená ukazatel). Indikátory jsou chemické sloučeniny (převážně organické sloučeniny), které při změně kyselosti nebo zásaditosti roztoku mění barvu. Indikátory se používají v pevném skupenství (např. jako papírky) a v kapalném skupenství (jako roztoky).
„Přírodní“ indikátory, např. červené zelí a červená řepa, obsahují přírodní rostlinná barviva (anthokyany), která jsou ve vodě rozpustná, a také jsou schopna rozlišit roztok kyselý, anebo zásaditý.
V naší praxi je nutné určit přibližně hodnotu kyselosti nebo zásaditosti vodného roztoku (vzorku). Proto byla zavedena tzv. stupnice pH, což je řada čísel od 0 do 14, přičemž platí, že čím je pH menší, tím je roztok kyselejší.V mých pokusech jsem použil vždy roztok pod 7pH!

Pokud budete mít roztok pod 7pH, můžete nalít do vyvíječe. Pokud vám nevyhovuje proud a chcete jít na větší hodnoty pro větší vývin vodíku, zkuste přidat více elektrolytu. Upozorňuji na jednu nebezpečnou věc - NIKDY nepřidávejte do kyselého elektrolytu KaOH,nebo NaOH ve velkém množství ! Vznikne velice prudká reakce s velkým vývinem tepla, že se vám i zdeformuje např.PET láhev a mohlo by to popálit obličej. Opravdu prosím dodržujte tyto rady,nepíši je tady z legrace,ale jsou ověřeny praxí a opravdu vám ušetří třeba i nějaké kolize.
A teď dále:Jsem zastáncem kyselých článků a tento názor jsem nabyl po dlouhých zkušenostech.Výhody kyselého článku jsou mimo jiné v tom, že např. hliníková elektroda přestane reagovat a další podstatnou výhodou je, že se v tomto roztoku nikdy nevysráží minerály a jiné látky, které jsou obsaženy v obyčejné vodě. Jen se vám bude voda barvit do medova a to obsaženým chromem v nerezu, takže tento roztok je relativně čistý a neusazují se sraženiny na dně vyvíječe.


 


Tady je nakresleno zařízení, jež bylo založeno na trubkové elektrodě a to v jiném složení než jste zvyklí. Dle nákresu jste zjistili, že jako mínusovou elektrodu používám Fe (po delším zkoušení nevyhovuje), nebo Al. Jen musíte dodržet Ph vody, aspoň neutrální tj. Ph 5 a to tak, že přidáte do vody kyselinu citronovou (dostanete v potravinách). Tím i více omezíte elektrochemickou reakci, která na elektrodách nastává i při vypnutém stavu. Ve středové(mínusové) elektrodě musíte provrtat otvory u tohoto typu vyvíječe pro odchod plynu. Jako obalovou nádobu jsem použil běžnou odpadní trubku o průměru 110 mm. Pro čela vyvíječe jsou použity čtverce novoduru(plexi) o síle 10mm na jejichž jedno čelo vždy nalepíte chemoprénem měkčené PVC pro lepší těsnost hlavní obalové trubky, která je v tomto případě stažena mínusovou elektrodou, která rovněž slouží jako svorník. Plusovou elektrodu (nerez)vymezíte hadičkou PVC dle nákresu o průměru 10mm, kterou dostanete v každé mototechně,jako palivovou hadičku - má dobré elektroizolační vlastnosti a je odolná i proti chemickým látkám. Pro plusový vývod jsem si vyrobil  sponu na nerezovou trubku a z ní nerez šroubem vyvedl ven z nádoby. Kontrolu hladiny jsem provedl také. Samozřejmě, že konstrukční provedení pro své pokusy si může každý vylepšit, toto zde je můj zkušební typ a fantazii se meze nekladou.

Náčrt sestavy:



Fotografie s probublávačkou





Náhled na elektrody z  Fe a  Al.

Tady sepíšu výčet základních a hlavních vlastností obou prvků.

Hliník:
-------
- ve sloučeninách trojmocný, Al+3
- ve valenční vrstvě 3 elektrony, kov
-velmi reaktivní s kyslíkem, ale vrstva oxidu jej chrání
- diamagnetický
- rozpouští se v alkalickém prostředí, v kyselém je relativně stabilní
- nevyskytuje se v živé tkáni
- elektronegativita 1,61
- oxid hlinitý Al2O3 je velmi tvrdý (stupen 9) a odolný

Železo
-------
- ve sloučeninách dvojmocné a trojmocné, Fe+2 a Fe+3
- valenční elektrony v d a s orbitalu zároveň, přechodný kov
- velmi reaktivní, ale vrstva oxidu jej nechrání protože se snadno odlupuje
- feromagnetické
- rozpouští se v kyselém prostředí, v alkalickém je relativně stabilní
- biogenní prvek
- elektronegativita 1,83
- oxid železitý Fe2O3 má tvrdost pouze 6,5 stupně, snadno se narušuje, nechrání železo, koroze do hloubky materiálu

Tady je zřejmé, že velice záleží na elektronegativitě každého materiálu a v druhé řadě na povrchu, jak reaguje. Nevýhodou Al bývá, že povrch Al není stálý a to je většinou příčinou toho, že druhý den po pokusech se vám úplně změnily elektrické vlastnosti, tj. propustnost proudu. Musím však podotknout, že v případě zapojení Zloděje elektronů tyto problémy více odpadají . Proto bylo provedeno několik zapojení.



Zloděj elektronů (thief electron).

Začal jsem tvořit nový obraz pracování na elektrolýze. Dalo mě hodně času a přemýšlení, jak tento nový pohled uvést do života.Když budete číst tento článek, musíte si pamatovat ,že pro řádnou disociaci H2 a O2 při elektrolýze je, že elektron přenáší iont a nemá odporovou charakteristiku v konvenčním smyslu. Tento fakt je důležitý pro porozumění této problematiky. Do vody je vpuštěn elektron ze zdroje energie pomocí elektrod , s tím,že budeme disociovat vodu na H2 a O2. My musíme docílit toho,aby každý jednotlivý elektron, se přemístil zpět z katody na anodu. Vlastně ho využijeme dvakrát.Pro standartní vyvíjecí článek takto řízený, bych použil znovu elektron ještě jednou ,tak by se lehko mohlo dosáhnout produkce 1.8litru za hodinu se stejným vstupním výkonem,jako u standartního vyvíječe. Dodatečná energie by přicházela z nového zapojení, jež by nutilo elektron vrátit se zpět na vyvíjecí článek pro druhý výlet. Teoreticky by produkce nemohla překročit 200%, bude to omezené asi tím, že jsem mohl použít pouze jen jeden jednotlivý elektron v jednom pulsu. Jednou vstoupí ze zdroje energie elektron do anody, pak se elektron z ní uvolní a stane se částí elektrolytu vyvíjecího článku pro produkci plynu. Zapojení ukořistí tento již nezaměstnaný elektron a vrátí ho zpět na zdroj a bude působit zpětně přes vyvíjecí článek podruhé, tím by byla teoreticky výroba plynu dvakrát větší, při stejném vstupním zdroji. Zapojení vlastně recykluje elektron a neporušuje termodynamické zákony v disociaci vody.

Poznatky.

-->
Tento způsob má ještě další výhody, jak se ukázalo při experimentování. Při špatně provedené elektrolýze se vám elektrolyt většinou zkalí různými příměsemi(nebudu je vyjmenovávat - to by byl další dlouhý článek - o matení zvídavých lidí nám zde nejde), jež voda obsahuje a navíc tuto vodu, jak říkám „strháte“. Voda vám zežloutne, dostane takový medový nádech a to je znak špatné elektrolýzy. Při zapojení, jež saje již nepracující elektrony a používá je znovu k akci je voda většinou čistá. Pokud použijete vodu z vodovodu, která obsahuje vše možné,pak nevadí také, minerály se vysráží na dno a již se elektrochemické reakce nezúčastní, takže voda pak zůstává stále čistá.
Po stránce elektrické poznáte funkčnost zařízení pomocí sledování ampérmetru. Při spuštění přístroje ze začátku vám např. proud vyjede na hodnotu 20A. Jakmile si přístroj začne krást z elektrolytu přebytečné elektrony, které vám pak vlastně jen překáží v roztoku, začne proud dosti rychle klesat až na hodnotu 10A a při stejném vývinu plynu.To je známka správné funkce přístroje.
Voda je „nestrhaná“ a zachovává si svůj poměrně původní stav a po stránce duchovní vím, že mě voděnka „nenadávala „ to jen tak pro odreagování!
Tady pár obrázků,aby to nebylo všední.To je z nového systému.


Vpravo nové zapojení(zloděj elektronů-thief electron),vzadu vyvíječ s kontrolou náplně. 
Vlevo kontrola výšky hladiny,vpravo probublávačka s plynem. -->

Reálná skutečnost

Mnoho z Vás si všimlo v ostatních pramenech a hlavně u vynálezu pana Meyera, že používá tkzv. rezonanci. Skoro jeden rok jsem strávil ověřováním teorie jeho vynálezu. Dnes mohu říci, že to byl zbytečný čas, aspoň pro mne, ale možná jsem někde dělal chybu a když  to vezmu kolem dokola všeobecně, i toto ověřování mně pomohlo k pochopení, ak nakládat s rozkladem vody. Vím,že je to pro mnohé dosti nepříjemné sdělení, ale ve vědě není nic definitivní a časem někdo možná najde i tento způsob rozkladu, jak popisuje pan Meyer, proč ne!

Pulsní generátory

Mnoho návodů obsahuje tkzv.časovače, nebo-li zdroje pulsního napětí, jež dodávají různé pulsy z různě velkou mezerou (duty cykle) a frekvencí. Měřením a dlouhým laborováním jsem zjistil, že tak zbytečné tyto pulsní zdroje zase nejsou, mají své opodstatnění a to hlavně při srovnání s lýzou  nepulsní a  pulsní, nejlépe je to poznat v odstavci Učinnost. Důležitá skutečnost je ta,že frekvence Vám  a to hlavně ty vyšší (kHz), nijak zvlášť množství vývinu neovlivní, jen malou částí velikost bublinek plynu. Proto jsem nakonec upustil od řízení lýzy např. programátorem. Dle měření při zkouškách opravdu je výhodné používat nízké kmitočty a tj. např. od 1Hz – 500Hz, tam dochází pak k úspoře energie vynaložené na rozklad, oproti klasické lýze velmi dobře. Uvědomte si, že při pulsním řízení dochází vlastně k přerušení napětí díky mezeře v signálu tj. duty cykle, kterou si u těchto časovačů můžete nastavit od 10%-90%.Pokud chcete větší vývin,použijete 80-90% mezery,ale celková účinnost klesá, při srovnání výkonu v čase.Nejoptimálnější výsledky byly při 10-30% mezeře, při srovnání výkonu v čase.
Níže máte graf závislosti na kmitočtu,jež byly ověřovány.
-->
Tento fenomén,by se dal poměrně dobře vysvětlit i tímto možným způsobem:

-->El.magnetická vlna tvoří na své náběžné hraně něco jako tlačnou vlnu.Tohoto principu se využívá např. v urychlovačích. Čím vyšší vlna/napětí/, tím vyšší tlak. Kladná vlna "tlačí" na kladné částice a naopak. 
-->Je potřeba si uvědomit,že elektron ke své energetické výměně potřebuje prostředníka a tím je foton. Foton je poměrně záhadná částice a má mnoho funkcí. Pokud je v klidu, tak nemá žádnou energii ani hmotnost. Při frekvenci 1Hz se z fotonu stává hmotná částice, ale taky nosič elektromagnetické vlny. Foton je schopen kmitat od frekvence 1 až teoreticky po nekonečno. Proto taky obsáhne vlnění od dlouhých vln přes VKV, mikrovlny,tepelné záření až po tvrdé gama záření.Tady je potřeba podotknout, že foton pokud předává nebo přijímá -->
energii,tak se to děje po určitých dávkách, správně po kvantech. A jsme zase zpátky u našeho elektronu.V okamžiku, kdy do vyvíječe „teče proud“, tedy elektrony a dojde k roztržení vazby mezi vodíkem a kyslíkem,volné elektrony nahradí scházející valenční elektrony /7a8/ u kyslíku a dojde k vyzáření fotonů ve formě tepelného záření, samozřejmě v určité dávce, tedy kvantu. Tento proces výdeje a příjmu energie se děje i při práci s ionty.Pokud doplňujeme nebo vyrážíme elektrony z jejich dráhy okolo jádra, je vždy přítomen foton jako prostředník.
Tady vidíte, když si výše nakreslenou  el.magnetickou vlnu nahradíte obdélníkovým pulsem, reakce  vody je v podstatě stejná a fyzikální zákonitosti také. Znovu se potvrzuje a vysvětluje to, že při nižších kmitočtech, kdy se foton chová spíše jako hmotná částice a zároveň i jako nosič el.mag. vlny, dochází k většímu účinku rozkladu.
Takže nezatracujte pulsní řízení rozkladu, má to svůj význam,dle výše uvedených skutečností.  Voda.
Neztrácejte čas polemizováním , jaká voda má jakou vodivost, tady jde spíše o důležitější věc a tou je Ph. vody. Když je ve vodě víc minerálů, je jasné, že více povede el.proud - ale ten si přeci můžete nastavit, ale Ph si elektronikou nastavit nemůžete, ta je nejdůležitější. Pokuste se upravit vodu alespoň  na Ph 7 tj. neutrální(třeba i kyselinou citronovou) a můžete jít i do kyselých hodnot. Po vypnutí zařízení pak nedochází na elektrodách k samovolné elektrochemické reakci. Tím chci naznačit, že mezera mezi elektrodami může být i větší než 1mm,u mého posledního modelu je 4mm a elektrické vlastnosti si můžete pak nastavit pro své pokusy úpravou vody např.přidáním malého množství KOH, NaOH nebo i obyčejnou prací sodou, ale ne tak, aby jste zase nezvrátili pH na zásaditý roztok. Jen dodržte v prvé řadě Ph vody-kyselost.
Mezera.
Jak jsem výše uvedl,ideální je mezera 1-2mm,pokud nemůžete dosáhnout této mezery,např.že jiný materiál jste nesehnali,to se týká třeba trubkových elektrod,nezoufejte,toto si můžete dodatečně upravit přidáním např. KOH, ne zvýšit kyselost roztoku.
Někdo si řekne,tak udělám ještě menší mezeru! Omyl. Začnou zde mít vliv různé mechanické částice, obsažené ve vodě a další částice, které se vám při lýze budou tvořit.Tyto materiály se po vypnutí zařízení usadí na stěnách elektrod a při příštím spuštění se vám zařízení bude vlastně v elektrodách částečně zkratovat a vývin nebude po celé ploše elektrod rovnoměrný a vývin plynu pak malý.
Dále další podstatnou skutečností je, v případě dost dlouhých např.trubkových elektrod,s menší mezerou než 1mm,že ve vrchní části elektrody už nebude voda a díky el.potenciálu(jiskře) může dojít k výbuchu ve vrchní části elektrod.Odzkoušeno!

Materiál elektrod

Pokud jsem použil zapojení s názvem „Zloděj elektronů“,nemusel jsem používat na výrobu elektrod jen drahé materiály. Jako mínusovou  elektrodu jsem použil Al, protože zde u tohoto zapojení nedochází k tak velkému fyzikálnímu jevu, který nazýváme „obětovaná elektroda. Znovu zde vypíši princip mého zapojení pro úplnost.
Do vody je vpuštěn elektron ze zdroje energie pomocí elektrod , s tím,že budeme disociovat vodu na H2 a O2. My musíme docílit toho, aby každý jednotlivý elektron se přemístil zpět z katody na anodu. Vlastně ho využijeme dvakrát. Pro standardní vyvíjecí článek takto řízený, bych použil znovu elektron ještě jednou, tak by se lehko mohlo dosáhnout produkce 1.8litru za hodinu se stejným vstupním výkonem, jako u standardního vyvíječe. Dodatečná energie přichází z nového zapojení, jež nutí elektron vrátit se zpět na vyvíjecí článek pro druhý výlet. Teoreticky by produkce nemohla překročit 200%, bude to omezené asi tím, že mohu použít pouze jen jeden jednotlivý elektron v jednom pulsu. Jednou vstoupí ze zdroje energie elektron do anody, pak se elektron z ní uvolní a stane se částí elektrolytu vyvíjecího článku pro produkci plynu. Zapojení ukořistí tento již nezaměstnaný elektron a vrátí ho zpět na zdroj a bude působit zpětně přes vyvíjecí článek podruhé, tím by byla výroba plynu dvakrát větší, při stejném vstupním zdroji. Zapojení vlastně recykluje elektron a neporušuje termodynamické zákony v disociaci vody.
Dle tohoto zapojení jsem mohl použít jako mínusovou elektrodu Al v mých pokusech. 
Zloděj elektronů - zapojení
-->
Popis zapojení.
Přístroj se skládá ze zkladní části jako vždy a to z časovače z NE555, u něhož se dá regulovat jak kmitočet, tak mezera výstupního signálu. Trimr R1 reguluje kmitočet a R2 reguluje mezeru pulsu.Odpory 100R u těchto trimrů(potenciometrů) slouží jako ochrana při vytočení primru do krajní polohy.Pro kmitočet je zde elektrolyt  100uF, připojený mínusem na mínus pol a plusová strana připojena na vývod IO č.2. Tímto je nastaven malý kmitočet cca od 5Hz – 100Hz. Tento malý kmitočet je důležitý pro zotavovací dobu zařízení, aby stačilo zachytit již vypotřebované elektrony. Signál z IO(integrovaný obvod) č.3 je pak veden do zesilovače z tranzistorů  BC 547(npn) a 557(pnp),jež má za úkol správně vybudit Mosfety. Koncové tranzistory Mosfet jsou zase dva typy :IRF 9520 je typu P a RFP50N06 typu N. Toto rozdělení bylo nutné pro možnost vytahování elektronů při vypnutí přes diodu na sběrací elektrolyt o vyzkoušené hodnotě  5 000-6 000uF/16-35V. Pokud si všimnete, pracuje toto zařízení vlastně skoro jako nábojová pumpa. Kdo má simulátor ,může si to odzkoušet na něm a zjistí jak každá součástka na výstupu je důležitá. Jen ještě musím upozornit na fakt,že Mosfet IRF 9520 bude muset mít větší chladící plochu a to již se zmíněného důvodu nadbytku kladných elektronů na plusové elektrodě.
Jinak popis,co se děje na koncovém stupni je popsáno výše, v odstavci „Materiál elektrod“.

 

Aspoň trochu doufám, že jsem osvětlil princip mého rozkladu vody a důvody proč jsem šel tímto směrem. Ještě na  výpočet velikosti ploch  elektrod zde připojuji tabulku, z které si snadno spočítáte, jak velké plochy budete potřebovat při plánované proudové hustotě(proudu).
-->
Ale musím upozornit, že se to týká střídavého obvodu, zkoušky jsem prováděl i nf.sínusovým generátorem a udávané zázračné vlastnosti panem Meyerem jsem nikdy nedocílil. Vývíječ se totiž chová velice zvláštně, při malých proudech jako kondenzátor a při větších proudech jako odporník, takže pak žádná nám známá metoda neplatí.
Tady ještě obrázek pro pochopení, jak se značí mezery v signálu časovače(duty cykle) pro laiky.
-->
Na závěr ta nejdůležitější část.
Původní podklady, jež mně inspirovaly jsou hlavně z prací Ph.M.Kanareva , on podává své výsledky velmi srozumitelně a nenechá se odradit různými skeptiky. Kanarev udává jako nejlepší hodnotu napájení 1,7V , tedy jako ideální hodnotu  k účinnosti zařízení. My k této hodnotě dojdeme trochu jiným způsobem.V našem zapojení „Zloděj elektronů“používáme pulsní napájení .To se vyznačuje tím, že v určitém čase dodává napěťové pulsy do elektrod vyvíječe. Voda se chová v elektrickém poli s určitou setrvačností. Výsledek je pak ten, že na našich elektrodách ve vyvíječi při zapnutí nejsou žádné skokové přírustky ani úbytky napětí jako např.při nějakém spotřebiči v obvodě, třeba v žárovce. Tam se objeví el.potenciál ihned, skokově, kdežto u vody, která má vlastnost el. chemické setrvačnosti, se toto neděje. Nějakou dobu vše trvá, než se voda vlastně polarizuje a začne elektrochemická reakce. Tohoto jevu právě využijeme při pulsním napájení, kde dochází ke stálému zapínání a vypínání přívodu náboje. Tímto způsobem vlastně na elektrody vyvíječe nedodáváme ihned plné napětí, jež se vyskytuje na výstupu našeho zařízení. To je vlastnost pulsního napájení, výslednou dodávanou energii do vyvíječe si můžeme pohodlně řídit a tím ovlivňovat účinnost zařízení. Samozřejmě, že puls má ještě jiné výhody, náběžné hrany, o nichž  jsem psal v předešlých kapitolách. Zde je graf pro určení střední hodnoty napětí na elektrodách vyvíječe při pulsním napájení.Výchozí hodnota 8,7V-nepulsní.
Graf č.1.
-->
Hodnota pulsu je v kmitočtu 1Hz ,tato velikost je záměrná pro srovnání s panem Kanarevem, ale má i nejlepší účinnost. Z grafu č.1. vidíte, že hodnota napětí 1,7V odpovídá 20% cyklu napájení(duty cykle)8,7V.  Dle Faraday zákona na vyloučení  1 molu vodíku je potřeba 53,6Ah. Při Kanarově elektrolýze při dodávaném napětí 1,7V na výrobu 1molu vodíku je potřeba E = 53,6 . 1,7 =91,12 watt-hodin. Tedy na výrobu 1m3 vodíku se spotřebuje Em = (1000/22,4).91,12 =4,1kW =4,1.3600 =14760kJ/m3. Tedy znovu si zopakujeme, že 1m3 vodíku váží 90g. Energetický obsah 1g vodíku je 142kJ. Když nám těchto 90g vodíku shoří, uvolní se 90.142 =12780kJ. Takže nám pak vyjde absolutní index Ko energetické účinnosti.
Ko = (4058+3193+12780)/14760 = 1,36 
Na grafu č2 je vidět, jak účinnost zařízení klesá při větším napětí.- nepulsně.
Graf 2.
-->Ko je index energetické účinnosti procesu.
-->

Naše zapojení „Zloděj elektronů“

Nerovnováha nábojů a tvorba dvoj vrstvy je dnes již neoddiskutovatelná věc a není potřeba o ní hovořit.Ale většinou se rovněž nemluví o hromadění volných elektronů na jedné z desek a jejich následnému uvolnění po skončení pulsu.Při použití elektronického spínání se nahromaděné elektrony vrací "na své místo" obvodem a na tomto principu je provedeno naše zapojení „Zloděj elektronů“,kde je tato skutečnost upřednostněna.,sice to nesvědčí polovodičům,ale v dnešní nabídce součástek se to dá ustát. Pokud např.použijete spínané kontakty,donutíte elektrony vracet se vodou a část jich zužitkovat na vazební.Je důležité si uvědomit,že se jedná o energeticky silnou napěťovou i proudovou špičku,která se na osciloskopu projevuje celkem nepatrným zákmitem.Jako příklad mohu uvést od svého přítele - u vyvíječe s plochou 0,5m2 potřeboval kapacitu 30000 mikrofaradů na zachycení zpětné špičky a tepelnou stabilizaci obvodu.Takže je na Vás jestli vylepšíte zařízení o přídavnou  kapacitu.  
Příklad 1 - maximum.
Podle Faradayova zákona se spotřebují dva elektrony na vyloučení jednoho molu vodíku.Takže bude zase platit : 2F = 53,60Ah/mol. Naše zapojení přístroje „Zloděj elektronů“má tu vlastnost,že aspoň minimálně jeden elektron vrací zpět do obvodu(výhoda pulsního napájení),na začátek dalšího cyklu pro rozklad vody.To znamená,že potřeba nových elektronů bude v tomto případě poloviční,tedy 53,60/2 =26,8Ah na výrobu 1molu vodíku.Takže,když k elektrolýze dochází v našem pulsním napájení při hodnotě napětí 8,7V,při délce pulsu 20%(Graf1),odpovídá to průměrnému náboji  na elektrodách 1,7V/1Hz  (sec). Pak na výrobu 1molu vodíku se spotřebuje  E = 26,8 . 1,7 =45,56 watt-hodin.Tedy na výrobu  1m3 plynu se spotřebuje Em = (1000/22,4).45,56 =2 033,9W =2,03kW = 2,03.3600 = 7 308kJ/m3.
Když tento vodík spálíme(1m3),uvolní se energie 12 780kJ,pak energetická  účinnost procesu je Ko = (4 058+3 193,76+12 780)/ 7 308 = 2,74
Příklad 2 - minimum.
Nyní si vezmeme jiné napětí ,např. 4,35V.To odpovídá dle grafu č1. pulsnímu napájení 8,7V/50% puls(1Hz).Takže budeme znovu postupovat stejným způsobem a to vypočítáme nejprve tak,že znovu uvedeme spotřebu na výrobu 1molu vodíku. E = 26,8 . 4,35 = 116,58 watt-hodin.Na výrobu 1m3 plynu se spotřebuje Em = (1000/22,4) . 116,58 = 5,20kW =5,20/3600 = 18 720kJ/m3.Když je tento vodík opět spálen(1m3),uvolní se zase 12 780kJ energie. Index Ko energetické účinnosti procesu je pak Ko  = (4 058 + 3 193,76 + 12 780)/18 720 = 1,07 Takže tato hodnota by měla být mezní pro náš vyvíječ.
Graf s přepočtem napájecího napětí dle grafu č1.
-->Graf pro proudovou orientaci
-->
Pamatujte však, že toto platí pro jednu jednotku vyvíječe, pro požadované  množství plynu v čase je potřeba zhotovit paralelně jednotek více, s dodržením těchto parametrů pro každý jednotlivý vyvíječ. Zařízením vyrábíte vodík, kterým ihned kryjete svou spotřebu-nikdy neskladovat, aby jste nemohli ohrozit okolí a ani sebe!!
Celková sestava
Na Netu se vyskytují další moje zapojení např. na H2O-ENERGIA.sk. Upozorňuji, že tato schémata podléhají autorskému právu s označením "Iv" a je nemožné je použít bez mého souhlasu pro komerční využití.
-->
Vypracoval Iv.                                            
rok 2006-2007 Pro případné skeptiky je dobré prostudovat navíc stránky p. Kanareva: http://www.rexresearch.com/kanarev/kanarev1.htm   První generátor na VE v ČSR? : http://energieupramene.blogspot.com/2011/09/prvni-generator-ve-v-csr.html

Tyto poznatky je vysloveně zakázáno přetiskovat do jiných webů a pod. je určen jen pro tuto skupinu zde na stránkách.
Rovněž upozorňuji, že toto zde není žádný návod, jak rádi skeptici poukazují, ale popis mých různých pokusů v tomto směru pro seznámení široké veřejnosti.

No a navrch mail od šikovného:
Dobrý ďeň.

Pred časom som sa venoval Bediniho generátorom, aj keď moje vedomosti čo sa týka elektiky sú takmer nulové podarilo sa mi ho úspešne postaviť aj napriek skepticizmu ľudí, ktoý sa v elektro vyznajú ktorých som prosil o radu.
Po dokončení som im to predvidol a neveriacky krútia hlavou.
Pri vyhľadávaní informácií som natrafil na Váš vyvýjač č. 3 a postavil som ho. Elektrody nerez 316l a železné 2mm, rozmery 80/230mm mezery 4mm. Získal som zdarma  80mm pásy od kamaráta-preto ten rozmer. Mám ich na stojato v tescoma dóze na špagety a nezdá sa mi to ako dobré riešenie. Radšej ich chcem dať na ležato. Funguje mi velmi dobre do 2l dest. H2O som pridal 75g citrodeka+50g sody bikarbony Ph 6 po vyladení ide na 2A.  Potrebujem spraviť novú nadobu a preto sa na Vás obraciam s prosbou o rady. Prečo v poslených príspevkoch nedoporučujete (autoprevedenie) bublér? Je to z dovodu skladovania plynu ktorý sa tam nachádza? Treba použiť spetný ventil pred vstupom do sania motora? Mozem nadobu vyvijača zlepiť z novoduru-je lacnejší a lepšie sa lepí ako plexi. Niekto sa v diskusii pýtal na doplňujúcu nádrž na sposob automatickej napájačky, tiež ste ju zamietol (predpokladám tiež koli hromadeniu plynu). Nedalo by sa to spraviť tak že vedla vyvíjača by bola malá nadobka spojena s vyvijačom zospodu (na spodku vyvijača je najmenej H)  ako spojené nádoby a na spojovacej trubke, alebo hadičke bude odvzdušňovací vntil. Nadobka by sa naplňala zo zásobnika malým plavakovým ventilom na reverznú osmózu da sa kúpiť v akvaristike za cca 12 eur.
http://www.akvaobchod.sk/plavakovy-ventil-na-reverznu-osmozu-p-4663.html?cPath=153_187_188
Nad elektródy uvažujem dať prepážky koli rozkolísanej hladine nad nimi, aby nedochádzalo k ich vynáraniu z elektrolytu počas jazdy po našich deravých cestách.

A ešte niečo pre ostaných pokiaľ navedia zohnať fí 3-4 a viac silonové tyčky -dostaď ich na metre v predajni  Zváracia technika (používa sa na zváranie plastov)


Ph lakmusové testy som si objednal za dobrú cenu na http://www.fisherww.sk/index.php?page=shop.product_details&flypage=flypage.tpl&product_id=6778&category_id=193&option=com_virtuemart&Itemid=13&vmcchk=1&Itemid=13     


S nedočkavosťou očakávam Vašu odpoveď za ktorú Vám vopred ďakujem a prajem Vám pekný deň.


S pozdravom Dano.  
A predsa to funguje.   


http://www.hho-generator.de/en/hho-cell-configuration.htm 

89 komentářů:

  1. Ahoj Iv. najskôr ďakujem za tieto stránky sú fakt super :-) ale vráťme sa k tomu čo som chcel napísať. Je tam schéma na ktorej máš časovač NE555 pomocou ktorého si môžeš určiť frekvenciu a medzeru medzi pulzmi. Celé je to spínané tým IRF-kom ktoré ma na starosti prívod prúdu do vyvíjača. Čím viac sa snažím a premýšľam nad tým tak sa mi zdá že mechanický prerušovač je podstatne lepší. Vytvára nám výboj a keby si za neho dal cievku (vzduchovú)... pripadne VN cievku ktorú potom napojíš na nejakú nezapojenú elektródu tak to začne robiť divy. Teda hodne veľké divy... Dokonca až také že je nutné použiť AL elektródu na odbúranie kyslíka. Jednoducho povedané... neviem či tie polovodiče dokážu vytvoriť jav o ktorý sa tu všetci snažíme... čiže COP>1 Je to len môj skromný názor. :-)
    S pozdravom
    Bobor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to možné, můj původní návrh byl relém napájet elektrody střídavě, tedy jeden impuls + a druhý impuls - na každé elektrodě. Má to i výhodu, že se na elektrodách nevytváří dvouvrstva a je střídáním polarity na elektrodách odbourávána, pak jsem se už k tomu nedostal.

      Vymazat
    2. Mam doma jednu nepoužitú SUCHÚ bunku... síce nieje to nič extra ale sú v nej aj nezapojené elektródy. Na tieto elektródy chcem priviesť VN impulz z cievky ktorá je zapojená naopak a mechanicky prerušovaná. Aby to dokázalo odbúrať dvojvrstvu a posunúť celé zariadenie o nejakú tú triedu vyššie. Lenže do auta kde to chcem montovať tak to má riadiacu jednotku ktorú riadia dve lambdasondy.

      Keď tam pustím normálny BP tak mi lambdasondy zaznamenajú viacej kyslíku v spalinách a vyhodnotia to chybne ako chudobnú zmes. Výsledok nie je šetrenie paliva ale väčšia spotreba paliva. (upravovať riadiacu jednotku nechcem nakoľko sú tam dve lambdy a nahadzuje to potom chybu)

      Rozmýšľam ako by sa dal tento kyslík separovať. Myslíš že by bolo možné nahradiť tú jednu nerezovú dosku nejakou hrubšou hliníkovou a na ňu napojiť tú VN cievku??? Alebo dalo by sa vložiť do okruhu niekde hliníkové teliesko ktoré by viazalo na seba kyslík ???

      Vymazat
    3. No s Al elektrodami bych moc nelaškoval, jelikoš tam budeš mít na dně rychle oxyd, ze své zkušenosti. Použitím do spalovacího motoru moc zkušenosti nemám, ale myslím, že existuje nějaké laboratorní separační zařízení, ale ty lambda sondy asi moc neoblbneš - výhoda moderny. Spíše bych viděl cestu vodíku jako spořič, protože motor na tento pohon není konstruován .... a hledal místo, jak ho tam přivést do ssání.

      Vymazat
    4. Co vím, tak pro tyto případy je jednoduché el. udělátko, které právě signál z lambda sondy upravuje a je i seřiditelné dle potřeby. U jednosondových motorů je to jednoduché, ale jak je to tam, kde je lambdasond více, nevím.
      Pochopitelně jakékoliv oblbování signálů s čidel není to pravé ořechové, ale jinak to nepůjde, protože v mapách v ECU se počítá s určitou kvalitou paliva (rychlost vzplanutí, doba hoření, teplota atd. atd.) a přidáváním HHO se toto pochopitelně změní, takže už samotné palivo je pro ECU oblbnutím.
      CHipování, či-li úpravy map pro ECU udělá kde kdo, ale s přihlédnutím na změněnou kvalitu paliva už těžko. Už jen proto, že nelze docílit stejného množství HHO paliva v různých situacích.

      Vymazat
    5. Napadlo ma upraviť tu suchú bunku tak... že bude stredná elektróda len s veľmi malou dierkou na prechod vody. Do bokov tejto suchej bunky (do plastu) spravím ďalšie dve diery ktoré budú slúžiť ako prívod vody do bunky z jednej a aj z druhej strany. Keďže vieme že vodík sa tvorí na zápornej elektróde tak hadičku zo zápornej elektródy privedieme do nasávania. To by mal byť čistý vodík. Hadičku z kladnej elektródy vyvedieme mimo nasávanie motora nech volne uniká mimo automobil. Pridaním opačnej VN cievky s mechanickým prerušovačom by sme mohli dosiahnuť odstránenie dvojvrstvy nakoľko kapacita vody medzi elektródami nieje kvadrát tých nerezových. Keďže sa nedá použiť hliník tak sa mi to javí ako jedno z možných riešení.
      Bobor.

      Vymazat
    6. Nemyslím, že kvantum kyslíku, které pošleš mimo sání lambda vůbec zaznamená. To zvýšení kyslíku ve výfukových plynech není z důvodu, že přisáváš i kyslík z generátoru, ale kvůli zcela jiným splodinám vzniklým pozměněnou kvalitou paliva, jež na sebe naváže vodík. Ber to jako aditivum, nikoliv jako další přidané palivo. Toť alespoň můj názor. A protože ECU má mylné informace o kvalitě paliva, nezbude ti nic jiného, než jí dát i mylné informace z labda sondy, jinak ti sice dojde k navýšení kroutícího momentu motoru, ale zároveň i spotřeby, protože ECU na zvýšený objem kyslíku ve výfukových plynech bude reagovat zvýšením dávky paliva jako ochranu před propálením ventilů či válců, takže nakonec vůbec nemusíš ušetřit. Palivo totiž ve válcích funguje i jako chlazení. Díky zchlazování se vejde do válců i více vzduchu.

      Vymazat
    7. Určite to ta lambda zaznamená lebo keď dám do motora HHO generátor tak namiesto toho aby mi klesla spotreba tak mi stupne. Je to spôsobené lambda sondou lebo zaznamenala zvýšené množstvo kyslíka v spalinách.

      Tým že separujem vodík od kyslíku a do motora pustím len vodík sa mi objem kyslíka v spalinách práve zníži.

      Nakoľko vodík nebude mať pri sebe kyslík vyprodukovaný rozkladom, tak bude musieť použiť ten ktorý sa nachádza v spaľovacej komore. Týmto dôjde k väčšej spotrebe kyslíku a na to zareaguje lambdasonda ktorá to vyhodnotí ako bohatú zmes a uberie zo vstrekovačov.

      Tým že uberie zo vstrekovačov sa celý proces vyrovná tak, aby objem vstreknutého paliva a objem vodíku súhlasil s objemom kyslíku nasávaného cez nasávanie.

      No a výsledok bude: 70% benzínu +30% vodíku na 100% vzduchu

      Samotný HHO nie je moc dobrý na používanie v motore teda aspoň nie na motory ktoré sú riadené lambdasondou. (to sú dnes všetky)
      Bobor.

      Vymazat
    8. Stále si asi nerozumíme. Vycházíš z předpokladů, že ve válcích dochází k dokonalému a bezezbytkovému spalování a využití veškeré hmoty.
      Zkus a uvidíš. Ale osobně si myslím, že naměříš více kyslíku i potom. Za prvé u nepřeplňovaných motorů je jakékoliv navýšení objemu kyslíku naopak žádané, lze pak dosáhnout vyšších výkonů při efektivnějším spalování.
      A za druhé naopak čistý kyslík bych tam nechal, protože se oproti tomu vzdušnému bude při hoření účinněji vázat zpět k vodíku. Mám dojem že jsem narazil i v nějakých pracích N. Tesly, že při pokusu vytvořit vytápění pro továrny došel k poznatku, že je dobré kyslík od vodíku separovat, ale v případě jeho dalšího spalování (pokud nebylo žádané kyslík použít ve výrobě jinak) má tento kyslík větší snahu se vázat zpět na vodík (je upřednostňován před vzdušným). On čistý kyslík je už ze své podstaty silný oxidant a i ve vzduchu bude podle mě obsažen v různých sloučeninách.
      Tímto bych se snažil i argumentovat, proč je při použití generátoru ve spalinách větší objem kyslíku. Lepším prohořením aditivované směsi pak nezůstává tolik nespálených zbytků a je vyšší výkon motoru. Absenci těchto nespálených zbytků ECU vyhodnotí jako chudou směs a přidá na dávkování ze vstřiků. Proto je pak spotřeba vyšší.
      Máš-li ale možnost to otestovat, bude to lepší než 100 teoretickcýh komentářů od kohokoliv. Držím palce a jsem zvědav na výsledky. Až poleví mrazy, chci dát jeden generátor do své nafty, ale manželka má benzína s lambda sondou, takže by to i pro mě byly důležité poznatky od někoho, kdo to zkusil "na vlastní krev". :-)

      Jo ještě jsem zapoměl, u novějších ECU jsou tzv. adaptační hodnoty, díky nímž ECU dorovnává různá opotřebení a někdy i nesrovnalosti z různých čidel motoru. Jde v podstatě o jakýsi samoučící se program, jenž se přizpůsobuje motoru i řidiči, tak aby výkon byl stále podobný nastavenému z továrny. Proto, se někdy změny na HW motoru nemusí ukázat okamžitě nebo kýženým směrem. Je potřeba i tyto adaptační hodnoty smazat a pak učinit jakousi naučnou jízdu, kde se vystřídají všechny režimy jízdy. ECU si načte a uloží krajní hodnoty z čidel a na základě toho pak použije vhodné mapy. Hodně zjednodušeně řečeno. Příkladem je toho nastavení škrtící klapky. Při její demontáži (výměna, čištění aj.) je často potřeba motor připojit na PC diagnostiku a udělat tzv. základní nastavení, což je právě vymazání adaptačních hodnot. Některá auta to činí postupně během mnoha startů a ujetých km, ale mnoha lze toto už jen přes diagnostiku. Bez toho škrtící klapka nefunguje správně.
      Je vidět, že to není jen šup generátor do auta a spořit. Právě z těchto často opomíjených důvodů vzniká spousta oponentů na různých forech, kteří pak naštvaně zbrojí proti HHO generátorům a tvrdí že to nefunguje.

      Vymazat
    9. To Iv. zdravím. Zkoušel jsem napájet různé druhy sestav elektrod -+-nerez, -NN+NN-nerez, -NN+NN-NN+NN-NN+hliník střídavě relém plus a mínus měnit při každém pulzu. Kondík 4,7mikro a oba pot. 100K, frekvence od 1Hz do 50Hz, nap. 12V, zdroj trafo, gerc neuzemněn. Vývin plynu se buďto zmenšil nebo zastavil úplně.

      Vymazat
  2. Ja som to práveže skúšal na motore 1.9TDI octavia. Tam sa úspora konala asi o 1-1,5L/100km lenže. Tu ide o to že lambdasondy v dieselovom motore sú menej citlivé ako v benzínovom. Preto dochádza k úspore paliva. Toto mám overené a dlhodobo odskúšané a netreba nič upravovať.

    Ja mám Octáviu ročník 2011 ale s motorom 1.6MPI. Vybral som túto motorizáciu lebo je vhodná na prestavbu na LPG a aj na E85.

    Po vložení HHO generátora sa mi spotreba neznížila. Práveže sa mi zvýšila. Zistil som že môj motor má dve lambda sondy a akúkoľvek úpravu lambda sond motor vyhodnotí ako chybu a zasvieti kontrolka na palubovke.

    Vychádzam všetko z overených skúseností a tie hovoria že lambda sonda nemeria nič iné len objem kyslíka v spalinách. Preto sa aj volá Oxygen sensor lebo meria oxygen čiže kyslík. Nakoľko nedochádza tak ako píšeš k dokonalému spaľovaniu tak sa vždy v spalinách určité % kyslíku nachádza. Presne podla % kyslíku v spalinách si lambda sonda vstrekne objem paliva. Čiže keď je tam kyslíku veľa vstrekne viacej a keď málo tak zase uberie. Tento jav sa u mňa nedá nijako upraviť.

    Moja skúsenosť je taká že po pridaní ďalšieho kyslíku do nasávania sa mi spotreba zdvihla. Z toho mi vychádza jediné možné riešenie. Separovať zmes a použiť iba vodík. To nám zabezpečí že do nasávania pôjde rovnaké množstvo kyslíku ako aj predtým ale zmesi bude viacej (benzín+vodík). Keďže zmes bude sýtejšia tak lambda sonda dá povel na zníženie množstva paliva. No a to je vlastne tá úspora paliva...

    Tak ako píšeš nieje to len tak že hodím to do auta a už šporím. Pokiaľ sa jedná o dieselové motory tam je ten kyslík potrebný hlavne pri motoroch s turbom. Akonáhle sa ale jedná o atmosferické motory tak tu je to diametrálne odlišné. Tu sa objem kyslíku nedá nijako regulovať kyslík je pre neho nevhodný. To vysvetľuje prečo to niekomu ide a niekomu nie.

    Toto sú moje skúsenosti s HHO generátorom v turbomotore a v atmosférickom motore. Vychádzam len z holých faktov ku ktorým som sa dopracoval skúšaním a meraním.

    Zaujímalo by ma ako sa to bude správať pri použití LPG. U LPG by sa malo jednať o výhrevnosť plynu a pridaním HHO by sa ta výhrevnosť mohla zdvihnúť rapídne.
    Bobor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vím že jsi to už řešil i na foru, včetně schémátka na oblbování lambda sondy, no asi nejednodušší způsob u této moderny je sehnat ten separátor.No myslím, že utoho plynu(LPG) to bude stejné, sonda ti zase ve výfukovém bude měřit množství kyslíku......

      Vymazat
    2. Jestli máš nějaké ověřené schémátko pro oblbovák labdy, tak bych tě o něj chtěl poprosit. Přeci jenom sehnat se jich dá na netu dost, ale zda je fukční zjistím až po namontování. Tvoje osobní zkušenosti jsou výhodou. Mám motor jednou vyhřívanou lambdou. V mém případě motorizace by to neměl být zas až tak velký problém to zkompletovat a doladit, ale je fakt že čím novější motor s elektronikou, tím složitější a na jakýkoliv zásah citlivější systém to je. Za chvíli vlezeš do auta neučesaný a ono odmítne nastartovat, dokud tuto "závadu" neodstraníš :-)

      Vymazat
    3. Overené ani nie... vždy som sa snažil nastaviť konštantnú hodnotu ale proste tuto to nejde. Je to tak spravené že prvá lambda nameria nejakú hodnotu a vie že akú asi by mala vykázať druha. Pokiaľ takú nevykáže tak automaticky to vyhodnotí ako chybu motoru. No a chyba motora je popísaná ako porucha katalyzátora alebo druhej lambdasondy.

      Pritom ta 1.6MPI 75kW bol taký jednoduchý a dobrý motor :-) používal sa snáď od 1990 v golfoch. Hold norma Euro 5 to vyžaduje.

      Dnes som zase prečítal fórum upramene a diel Mimov vyvíjač / Moje škodovka. (snáď 10ty krát)

      Samotný Mim tam popisuje že kyslík z reakcie nieje dobrý. Vyvoláva prudkú reakciu a to nieje pre pohon motora dobré. Prehrieva to hlavu ktorá potom môže prasknúť. Ideálne je to spaľovať so vzduchom kde je kyslíku 21%.

      Táto prudká reakcia má potom za následok netesnosť ventilov a následný spätný šľah do nasávania. Chudákovi mu to roztrhlo zmiešavač (našťastie nie ruky)

      Myslím že to bez tej separácie nepôjde. Teda aspoň nie na benzínovom motore s dvoma lambdami. Diesel je OK.
      Bobor.

      Vymazat
    4. Ano, nepůjde a nemyslete si, že tato zařízení jsou montována do těchto mašin jen pro konfort a lepší spalování původní směsi víte jak je žere připravovaná výroba aut na vodík v Japonsku, zprvu jako městské vozítko, podobné problémy byly i u elektromobilů v Emerice.....Ti vědí co se děje moc dobře a dělají vše pro to znechutit a zůstat u zdroje daní.

      Vymazat
    5. To by dávalo smysl. Aby auto jezdilo jen a pouze na přesně namíchané palivo dodávané ropnou mašinérií. Kde jsou doby, kdy Lada měla na karbecu štelovací kolečko, jímž šlo nastavit předstih pro typ natankovaného benzínu nebo směsi benzínu s čímkoliv. Jednoduché a funkční, jen otočit prstem a jelo se třeba na mátový čaj :-)
      Mám benzín s EURO2, takže jedna lambda. Na jaře (nemám garáž) tam zkusím fouknout generátor a udělám nějakou krabičku na signál z lambdy.
      K passatovi mám diagnostiku, takže tam budu moci v reálném čase sledovat případné změny v dávkování paliva i další hodnoty a program na vizualizaci těchto dat do grafu. Tady už nepůjde jen o nějaké osobní pocity, ale konkrétní měření. Výsledky pak hodím sem.

      Vymazat
    6. Ja som toho názoru aby sa nič v motore nemuselo upravovať. Predsa ten motor je postavený tak aby sa dokázal nastaviť sám na najlepšiu možnú hodnotu. Keď ho mi nastavíme na iné hodnoty ako má mať, tak to môže mať negatívne vplyvy napr na katalyzátor ktorý sa môže potom vplyvom chudobnej zmesi znehodnotiť. Tým že neodborne a bez nejakých testovaní nastavíme inú zmes dosiahneme úsporu paliva aj bez nejakého šporiča. :-)

      Pre to som toho názoru nič neupravovať. Treba sa pohrať so zmesou a motor sa už nastaví sám. Predsa preto sú tam tie čačky mačky a ostatné PC zariadenia ktoré to vyhodnotia a určia čo je najlepšie.

      "Mimo tému ohľadom zdokonaľovania motorov"
      Viem že zdokonalovanie motorov je potrebné ale neviem či je to aj úsporné. Keď si predstavím môj motor. 1.6MPI tieto motory boli veľmi jednoduchej konštrukcie. Poznám konkrétne modely ktoré majú natočené 600 000km a normálne naštartujú. Nemali žiadne väčšie poruchy a tým pádom aj skvelú životnosť. Dnes keď si predstavím motor TSI alebo TDI tak zložitosť konštrukcie a náchylnosť na poruchy je priam neskutočná. Veď pravidelne pri 150 000km odchádzajú turbá, trisky, vysokotlaké čerpadlá. Oprava stojí neskutočne moc peňazí a často krát do oprav dá človek toľko čo stojí celé auto. Síce sme dosiahli väčší výkon ale za akú cenu. Za cenu životnosti a obrovský nákladov na opravu. Neviem si predstaviť dnešné auto ktoré natočí pol milióna a bez problémov bude fungovať. Zlaté časy keď sa robili ešte kvalitné autá. Inak spotreba klesla maximálne o pol litra až liter :-D len stúpli náklady na údržbu aby mali výrobcovia z čoho profitovať :-D
      Bobor.

      Vymazat
  3. to Bobor: Mohl by jsi prosím popsat Tvůj vyvíječ? Typ, počet desek, rozměr, výkon l/m/A, typ elektroniky atd. Mám Fabia 1,9 TDI 74kW a deskový vyvíječ těsně před dokončením. Elektroniku použiji asi PVM, poněvadž v elektronice plavu :-)Klidně bych i nějakou "kouzelnou" krabičku koupil :-). Opravdu je úspora 1 až 1,5 litru u takto již úsporných motorů reálná? Popř.máte někdo zkušenosti s těmito motory? Děkuji za info Radek D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj,
      Ja tých vyvíjačov mám viacej ale pokiaľ myslíš ten čo tu spomínam tak sa jedná o klasický HHO generátor Bravnovho plynu. Pri tomto generátore nemusíš riešiť nič. Je to len klasická elektrolýza takže je skoro všade rovnaká. Stačí keď dosiahneš vývin aspoň 1L/min a je jedno či tam dáš 12V/20A alebo 100V/2A. Ten PWM modul ktorý popisuješ tam vôbec nepotrebuješ. Slúži len na zníženie vývinu plynu a tým aj menšiu spotrebu vody. Je to na to napr. keď stojíš v zápche a auto je väčšinu času na voľnobehu. Ja mam len relé na 12V/70A ktoré sa mi spustí hneť po naštartovaní a poistku keby to presiahlo 30A nech to nejde do skratu.

      Spomenul si čarovnú krabičku. :-) Tú ti nikto nedá :-) musíš si ju spraviť sám a to dosiahneš len tým že budeš študovať. Naštuduj si hlavne: "Čo je to elektrolýza" , "Ako prebieha a prečo má len takú malú účinnosť" , "Čo je to dvoj-vrstva" , "Čo spôsobuje" , "Ako sa jej zbaviť" , "Prečo to VN napätie" , "Prečo nieje HHO dobré na pohon auta" a keď si sa už dostal sem tak ti ostáva len posledná vec "Separácia zmesi" Keď toto všetko vyriešiš tak to bude tvoj posledný deň kedy zaplatíš za energie. :-)

      Viem že pre začiatočníka je to dosť ale musíš niekde začať. Na všetky tvoje otázky máš odpovede tu "http://www.upramene.cz/forum/index.php"
      Hlavne časti ako: "Moja škodovka na vodík" "Mimov vyvíjač" a "Disociácia vody". Prečítaj komplet všetky záznamy z chatov kde boli ludia ako Gewo/Merlin , Peter610, Novak, Iv, Eter, (je to tak na dva týždne čítania po večeroch - ja som to prečítal 10 krát!!!)
      Musíš to pochopiť sám. Nedá sa to vysvetliť že sprav toto a toto... lebo ty to len mechanicky zopakuješ a nebudeš vedieť prečo. Každý problém ktorý ti potom vznikne nebudeš vedieť vyriešiť lebo nebudeš poznať princíp ako a prečo.

      Ja sa tým to zaoberám snáď 7 rokov a až teraz posledný rok možno dva som pochopil o čo tam vôbec ide a mám aj riadne výsledky. Keď viem o čo tam ide tak som schopný navrhnúť si vlastné zariadenie lebo viem čo potrebujem dosiahnuť.

      Prajem veľa úspechov :-) keď ti to nebude šporiť palivo tak tam máš veľa kyslíku alebo málo plynu.
      Bobor.

      Vymazat
    2. Našel jsem toto (pumpa vakua): http://fem7.uniag.sk:8880/kexo/node/37
      Ví někdo něco bližšího? Z nákresu není patrno, zda trubka má navařené konce nebo je plně průchozí a zda to uprostřed je hadička od vyvíječe? Ta mosaz je základ, nebo lze použít i jiné kovy jako Al?

      Vymazat
    3. Michale, je to Kexikem okopírované z mého seriálu a mých výzkumů uveřejněných tehdy na foru. Nechal jsem to tak, protože je slušný, jinak by to musel smazat.

      Vymazat
    4. Já to tušil. :-)
      Ale některé podrobnosti jsem k nákresu nenašel. Chtěl bych to ke svému vyvíječi připojit, proto zjišťuji, zda někdo neví něco blíže. Princip mi tu připadá jako další navyšování náboje z éteru (třením éteru o pole kolem té pumpy se pumpa stává jakýmsi kondenzátorem, jež se vybíjí do vzduchu proudícího uvnitř?).
      Nejprve bych rád jen replikoval něco funkčního a pak teprve zkoušel případné obměny. K replice však potřebuji nějaké konkrétnější údaje právě jako, zda ta trubka má na koncích stěny(jako patrona) nebo ne (z obrázku to není patrné) a zda ten nejmenší prostor uprostřed je hadička od vyvíječe a zda má být organická či nikoliv.
      Ještě to tam prošmějdím jednou, možná jsem to jen přehlédl.

      Vymazat
    5. Je to průběžná vnitřní trubice, buď z mosazi, Cu, nebo Fe, prostě kovu, velké nárusty nečekejte, je to spíše dlouhodobé.

      Vymazat
  4. To Bobor. Děkuji ti za Tvé informace. Je toho opravdu hodně co se vše musí pochopit.... Radek D.

    OdpovědětVymazat
  5. Pročítám to znovu a zaujala mě ta "tlačná vlna" - tlak na částice. Nemohu si pomoci, nemá s tím co do činění éter? Vím, že Tesla někde uvedl jeho chování v různých látkách. Ale nemohu dohledat jak to bylo. Někde se chová jako plyn, jinde jako kapalina.
    Vrhám se totiž do stavby dalšího udělátka z Vaší dílny. Brambory jsou už v zemi, takže si říkám, do čeho se pustit? ? :-)
    Chtěl bych pochopit i to co je výše mezi řádky.

    OdpovědětVymazat
  6. Nikde jsem se nedočetl, jakou roli hrají neutrální elektrody? Nějaká stabilizace vody?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elektrody bez napojení si představte jako kondenzátory v obvodě, sériově napojeny, vždy tam bude napěťový potenciál. Např. máte vyvíječ o čtyřech elektrodách, vstupní napětí do vyvíječe 12V. Jednoduše 12/4=3 tedy mezi jednotlivými sousedícími elektrodami bude napětí 3V.

      Vymazat
    2. Doporučil byste též pro použití vyvíječe v autě nádobu lepenou z plexi (mám 4mm)nebo by otřesy časem mohly způsobit netěsnosti? Nemám ponětí, co ten dentacryl vydrží. Moje elektrody budou přece jenom něco vážit - cca 2kg. Těžko budu hledat průhlednou nádobu o vhodných rozměrech.
      A ještě mi není jasný ten rohový aut. odvzdušňovák. Vývod k záložní nádobě je připojen na ten výstup ventilu, z něhož jde vzduch při odvzušňování?

      Vymazat
    3. 4mm je správná síla, slabší nedoporučuji. Dentakryl lepit vždy po rozdělání menšího množství, tak akorát na jedno rohové zalití a pak zase pokračovat z další hranou. Vydrží mnoho, jen bych upozornil na jednu věc, lepte vždy jen Dentakrylem, jakmile použijete například lepidlo vyrobené pomocí Acetonu, plexi popraská( vytvoří se pavučina) vnitřním pnutím, takže zůstaňte vždy u Dentakrylu, vydrží neskutečně mnoho a navíc je chemicky velmi stálé, tedy odolné na různé sloučeniny - viz vlastně zubní protézy a tam je někdy v "hubě" hodně agresivní prostředí. Do auta žádnou záložní nádobu nedávat, to bylo na jiné účely, množství vody ve vyvíječi Vám bohatě bude stačit.

      Vymazat
    4. Ono počítám s vývinem kolem 2lplynu/min. Při denním provozu cca 2hodiny to dělá 240l plynu, což mi vychází necelá deci za den. Nádobu s vyvíječem budu mít s celkovým objemem cca 2,4l. Pokud odečtu objem elektrod plus nějaký drobnosti, jsem někde na necelém litru elektrolytu. Bez přídavného zásobníku bych musel každý den oddělávat pár součástek kolem motoru (špatný přístup) kvůli dolití. Právě kvůli tomu chci nějaké aut. doplňování hladiny ve vyvíječi.
      Měl jsem sice v hlavě nápad s hermeticky uzavřenou nádobou (třeba obyč pet lahev) otočená dnem nahoru z níž by vedla hadička a ta by končila ve vyvíječi v místě, kde by měla být hladina. Při poklesu hladiny by došlo k nasátí vzduchu do zásobníku přes hadičku a voda by se doplňovala do chvíle, než by konec hadičky byl opět pod hladinou (podtlak v zásobníku). Jenže by se do zásobníku dostávala směs vodíku a kyslíku, což se mi moc nezamlouvá.
      Proto jsem se ptal na ten odvzdušňovací ventil.

      Vymazat
    5. Rozhodně doplňovací nádobu tam nedávejte, umístěte vyvíječ tak, aby byl lehce přístupný, ušetříte si spoustu peripetií.

      Vymazat
    6. Děkuji za radu. Budu se jí řídit. Ještě jsem si procházel Vaše schéma zapojení elektrod (viz obrázek výše). Dost mě tm zaskočily naměřené výsledky u "zajímavějšího zapojení". Jak mohl být takový rozdíl (50%) mezi tím, kdy E1 a E3 byly plusové a v druhém případu mínusové? Byl tam rozdíl v materiálu elektrod?
      Z výše uvedeného mi vychází, že v případě napájení 12V je zapojení:
      +NNN-NNN+NNN-NNN+ neefektivní. Lepší by bylo i s menším počtem elektrod(I - IZOLACE):
      +NNN-I+NNN-I+NNN- .

      Vymazat
    7. Držel bych se odzkoušeného, není myslím co vylepšovat,raději toho "zajímavějšího zapojení" tam si můžete i hrát s připojením. Elektrody vždy nerez, nesmí magnet přitáhnout, jinak špatný, obsahuje Fe a pak to bude dělat na dně moc kalu.

      Vymazat
    8. Však ano. Já hodlám použít Vaše zapojení, jen jsem přemýšlel které. A právě když jsem prohlížel seznam, který jste znázornil v obrázku i s účinností, tak mi není jasné proč (v případě elektrod, kde je mezi nimi izolace) je při zapojení kladného polu na E1 a E3 (80ml) účinnost dvakrát vyšší než při napojení záporného pólu na téže elektrody(40ml). Vždyť je to jen jako bych obešel stůl.
      Jinak moje výše zmiňované schéma z 15ti desek je vlastně to samé, jen o jednu sekci delší.

      Vymazat
    9. Napájecí napětí 12V, pět desek na jednu sekci = 12 : 5 = 2,4V na jeden pár = mělo by být optimální i když se udává na jeden pár 1,25V, ale zase by jste musel mít zbytečné velké proudy. Podívejte se na grafy, těch 2,4V je myslím v podmínkách dobré.Myslíte si, že je to jedno, není, jsou rozdíly jestli zapojíte např. plus do středu nebo na kraje.

      Vymazat
    10. Tak lepím dentacrylem a nějak se mi to nezdá. Drží to jako čert, to ano, ale nelíbí se mi ta struktura vytvrdlého lepidla. Je správné, že je to krystalické? Něco jako když vyschne slaná voda a zůstane jen sůl. Promíchával jsem složky tak dlouho, jak to šlo. Rychle to tvrdne, takže je jen doslova pár vteřin na lepení. Jak se nanese na plexi okamžitě zasychá. Takže jsem to jakžtakž k sobě připlácnul a pak zevnitř zalil. Vypadá to to prasácky, všude pobrindáno. Očistit to nejde. Jak se to dotkne plexi, hned to leptá.
      Apropo jak čichem, tak strukturou se to velmi podobá lepidlu, kterým lepím i krávám podkovy (dřevo, guma)na nemocné paznehty. A když to udrží tam, tak je to opravdu nezničitelný. Tam je ale po zaschnutí hmota konzistentní.

      Vymazat
    11. Na povrchu bývá bílý povrch, pro lepší a pomalejší vytvrzení jsem to dělal řidší - více ředidla. Nesmí se třepat ručičky :)

      Vymazat
    12. Tak postavíno, ale pro provoz v autě asi příliš těžké a objemné právě díky nádobě. Ještě uvidím, jak se s tím popasuji.
      Veškeré generátory určené pro auta jsou řešeny tak, že generátor je nejnižší místo a je plný vody bez vzduchu(elektrody jsou zároveň stěnami vyvíječe - malé rozměry). Plyn pak musí probublávat vodním sloupcem do probublávačky/zásobníku. Taky jsem nad tím přemýšlel, ale přijde mi, že probublávání přes většinou několik desítek centimetrů vysoký sloupec vody může hodně efektivitu snížit oproti vyvíječi, kde je v generátoru vrstva vzduchu a vodík si to sviští volnou hadicí. Pletu se?

      Vymazat
    13. Jestli mohu svůj názor, probublávání jsem používal k jiným zařízením, ale k autu ho nedoporučuji a to z důvodů co uvádíte. Kupte si drátěnku na nádobí za 4,-Kč, bubler hoďte po psovi až Vás naštve a místo něj vložte vsuvku vyplněnou drátěnkou(ne zase napěchovat, aby neměl velký odpor), to úplně stačí jako náhrada bubleru proti zpětnému náhodnému šlehu.

      Vymazat
    14. Tak jsem krapet rozpačitý. "Vařím" elektrolyt a nějak to není ono. Vzdálenost elektrod jsou 2mm nerez. Už jsem manželce vysypal čtvrtku pixly s NaOH (někde jsem četl, že stačí 5-7 peciček), 1 balení té citronády (júúú to bublalo) a přes 4A se nemohu dostat.
      Abych se dopracoval k nějakým 10-20A kolik toho do obyčejné vody padne? Nerad bych donekonečna koncentroval a přitom dělal nějakou blbost. Přece jenom o chemii jsem si kreslil dinosaury místo vzorečků. :-)

      Vymazat
    15. Michale, vše záleží co popisujete na ploše(cm2) elektrod, je tam i graf a pak na výkonnosti zdroje, ale ve Vašem případě jak popisujete přidávání elitu do vody a nic, tak to vypadá na zdroj, že nepustí nebo nedodá víc než 4A.

      Vymazat
    16. Problém nalezen (testy na stole). Do 1l kohoutkové vody jsem dal6 lžic NaOH. Zdroj je PC s max. výstupem 20A při 12V. Při zapojení přes dig. multimetr to zase jen "prdělo" při 3A - 1 bublinka za 10 vteřin. Tak jsem odpojil ampérmetr(do 20A) a zdroj mi to teď vyhazuje, takže protýká mnohem více než 20A. Při zapojení na výstup 5V/40A mi okamžitě hoří kabely. Takže jednoznačně elektrolyt je už vodivý až moc, ale dig. ampérmetr to nepustil. Škoda, že jsem kvůli tomu vylil několik elektrolytů s kys. citronovou a sodou.
      Se skoro bojím to dát na autobaterii.
      Teď si říkám, že mám pod stolem jeden analogový do 10A. Tak to zítra zředím a namíchám do těch 10A. Pokud to dá kolem toho litru plynu za minutu, fouknu to do auta.
      Stejně v budoucnu budu asi řešit zásobník s vodou na doplňování. Napadá mě jen nějaký plovákový ventil v další mezinádobě umístěné v patřičné výšce. Je nutné, aby byly elektrody celé ponořeny - nehrozí jejich přehřátí a exploze? Kvůli váze bych ho rád plnil jen zpoloviny.
      Jde mi celkově jen o ověření funkčnosti. Pokud se potvrdí, postavím něco, za co se nebudu muset stydět (samozřejmě s vaším zlodějem) :-).

      Dnes jsem oběhal drogerie i lékárny a světe div se, lakmusový papírek je nedostatkové zboží - na objednávku. Mraky chemie pro bazény, ale ta měří jen od cca 6,5 do 8ph.
      KOH k nesehnání. Stejně chci jít do elektrolytu s kys. citronovou. Takže zítra začnou nové kulinářské pokusy s elektrolytem.
      Děkuji za cenné rady.

      PS: Pokud se ne zítra neozvu, vodík mi ukázal svojí stinnou tvář :-)

      Vymazat
    17. Fajn, vytáhnu zítra svoje astronomické dělo(průměr 200mm) zvětšení 50-100x a budu koukat na ožralý Měsíc, zda tam nesedíte. Fotku bych vylepil na úvodní stránku!!
      Teď vážně: První co uděláte, vylite a vypláchněte vyvíječ. Pak nalijte čistou vodu a za chvíli změřte polaritu, kde bude + a - . Pak na deset minut zapojte jen 5V. Musíte vyvíječ naformátovat. Pak nechte hodinu na pokoji. Potom připojíte zdroj a dle požadovaného proudu budete přidávat elyt - pozor, po malých částicích, má to setrvačnost než se projeví elyt ve vodě. Jo a až budete koukat do vyvíječe, zapalte si cigáro - ať vás to ani nenapadne!!!!! Michale, elektrody mějte vždy ponořené, nikdy tam nenechávejte volný prostor, vím co to udělá, stačí malá jiskérka a řeknete si pak: Jsem malej, ale šikovnej!

      Vymazat
    18. Naformátováno jsem měl. Po nalití čisté vody se tam ihned objevilo napětí, tak jsem si označil elektrody.
      Vršek elktrod mám jen 3cm od hroního okraje, takže když vemu v potaz drncání auta, budu ho muset nalít až po okraj a děnně kontrolovat hladinu. Nádobka s drátěnkou a vývod kolmo nahoru nad vyvíječ bude nutnost.
      Podle toho, co jsem viděl, co to dělalo při těch 5V už vím, že jsem ho pro auto udělal moc veliký. Hold maximalista.
      Dám vědět (nebo mluvčí nemocnice přes zprávy na Nově)jak to dopadlo.

      Vymazat
    19. Pokud na vrchu nejsou nějaké elektrické spoje, pak se to dá vydržet. Psal jsem to i tak, protože zde nakukují i jiní, tak aby měli trochu vedení. Myslím, že hlavně z fora VW a nějaký Troll " anuf" nebo tak nějak, tak aby si neublížil,když dělá reklamu mně, tak nechci být sobec a rád oplatím pomoc, zde článek není návod, ale reserš mých výzkumů, takže v rámci svobody projevu, nemohu nikomu něco zakazovat, každý dělá na svou zodpovědnost a hlavně rozum.

      Vymazat
    20. Tak první serii testů jsem fyzicky prostál. Psychicky je to už slabší.
      - příkon cca 144W (12V, 12A)
      - 15 elektrod 15x15cm
      - zapojení +NNN-I+NNN-I+NNN- (I je izolace)
      - celková činná plocha elektrod 2950cm na druhou
      - materiál nerez (nemagnetický)
      - vzdálenost elektrod 2mm
      - elektrolyt kohoutková voda + NaOH + kys. citronová
      (pH ještě nevím - nejsou lakmusáky)
      - teplota vody pokojová
      ________________________________________
      vývin plynu byl 500ml za 1:50

      S produkcí plynu 1l/4min. se mi to zatím do auta dávat nechce. Zvyšovat odběr proudu taky ne. Musím podumat, co dál.

      Měl jsem tu vedle ještě jeden starý vyvíječ s polovinou elektrod a i polovičními a na stejný elektrolyt byl vývin zhruba stejný jako u toho velkého. Elektrody však byly jinak zapojeny.
      Jdu zase bádat

      Vymazat
    21. Dočetl jsem se, že NaOH jako elektrolyt se nedoporučuje tam, kde plyn přijde do styku s hliníkem (motory s Al hlavou), že to leptá. Nejsem chemik, proto se raději zeptám. Má někdo zkušenost s tímto elektrolytem?

      Vymazat
    22. Mám tu opět pro mne nepochopitelný problém. Pro elektrikáře asi normálka-brnkačka.
      Předělal jsem svůj jiný drátový spořič na vyvíječ vodíku (bylo to jednoduché ucpání jedné hadičky, dolití elektrolytu a přehození miliampérmetru na ampérmetr).
      Ampérmetr (do 20A) mi však po zapnutí okamžitě ukazuje brutal nad 20A, ale celý obvod jištěný 15A pojistkou je v klidu. Tak jsem vylil elktrolyt a nalil čistou vodu a stále odběr nad 20A. Tak jsem vzal mutlimetr a "propípnul" vyvíječ - zkrat. Hodinu jsem ho hledal a bezvýsledně. Během té hodiny mi to tak půl na půl hlásilo zkrat nebo odpor kolem 7Mohm. Pak jsem si všiml, že záleželo na tom, jak jsem připojil sondy od multimetru. Na jednu stranu to ukazuje zkrat a když je otočím, tak oněch 7 MOhm. Je toto normální? Vyvíječ byl pochopitelně vypnutý. Na jednu stranu se to chová jako odpor a v druhém směru jako kondenzátor. Jsem z toho mamut. Že se bude chovat jako kondenzátor při nízkém napětí a jako odpor při vysokém bych ještě vzal, ale takto?
      Kde dělám zase chybu?

      Vymazat
    23. Ještě doplním, naformátováno jsem měl, polarizaci určenou taky.
      Abych byl kompletní, vyvíječ se choval na multimetru i jako dioda.
      Musím se zeptat co to bylo za houbičky v polévce k obědu :-)

      Vymazat
    24. Proč si myslíš, když mluvíme o naformátování, že někde je stabilně + a jinde -. Nechová se tak elit a nebo dioda? Kdyby jsi přehodil vývody a napájel obráceně, tak to bude potom opačně.

      Vymazat
    25. Žádám o řád krále zmatlíka. :-)

      Děkuji, již jsem klidnější. Mezitím jsem zjistil, že po zapnutí napájení se výše zmiňované efekty zkratu vytratí.
      Teď už jen zbývá udělat zloděje (myslím elektronů :-) ), dát dva vyvíječe k sobě a uvidíme, co mi vyleze na diagnostice.
      Zatím naprudko, při zapnutí generátoru se odběr 20A ukáže jako zvednutí zatížení v mém případě z 37% na kolísavých 43% (alternátor 120A) podle teploty motoru a počtu a složení zapnutých elektrospotřebičů. Takže kdovíjaká katastrofa kvůli přetížení alternátoru se nekoná. Zapnutí klimatizace ho zatíží mnohem více. Vstřikovaná dávka se na konstantní volnoběh zvýšila z 3,2mg na 3,6-3,8mg. Tudíž aktuální množství vyvíjeného plynu nepokryje zvýšený odpor alternátoru ani na volnoběh. Ale musím podotknout, že moje vyvíjené množství je zcela směšné (neměřil jsem, ale odhaduji tak 0,5l za 3-4min.)a celé jsem to zatím dělal jen abych si udělal obrázek o alternátoru při zatížení vyvíječem a udělání elektriky do auta. Se zlodějem elektronů a efektivnějšími vyvíječi by se mohl, a doufám že se tak i stane, poměr otočit.
      A nebo je princip spoření vodíkem ve spalovacích motorech krapet jiný, než se na internetu uvádí a za jízdy mi to po nějaké době ukáže pokles spotřeby. Kdo ví. Hlavně jak mi bylo jinde řečeno: kdo si hraje nezlobí. Takže já sice často s něčím otravuji, ale nezlobím. :-)

      Vymazat
    26. Překvapivě zase já :-)
      Dotaz od lamy: Jelikož za "zlodějem elektronů" již není ss proud, tak mám ampérmetr dát asi ještě před zdroj a nikoliv mezi zdroj a vyvíječ, že?
      Jinak dnes jsem při 10A a produkci plynu cca 0,00nic za minutu přijel domů a PC mi ukazoval spotřebu za posledních 20km - 3,7l/100 (ekologická nafta 30,70kč/l). Ujetých 20km mě přišlo v palivu na 22kč a to se mi líbí.
      Bude to sice asi nějaký šotek, ale potěší i ten. :-) Elektrolyt pouze kys. citronová plus kohoutí voda, vyvíječ drátový s celkovým povrchem elektrod necelých 500cm čtv.

      Vymazat
    27. Tak v hlavních zprávách už nám fízlové hrozí zastřelením na místě za používání generátorů. Hlavní důvod? Hádejte. Nejde o to, že bychom snad mohli uspořit (což i potvrdili), ale prý naše bezpečnost! Ať se staraj o svý výplatní pásky a nás lidi nechaj na pokoji. Nezaznamenal jsem zatím žádný případ výbuchu motoru spojeného s tímto zařízením.
      Mi zase hnuli žlučí. Jestli se něco nestane, daň za vydýchaný vzduch na veřejných prostranstvích, nás čeká taky brzy.
      Asi předělám otevírání kapoty a až mi tam budou chtít čumět (většina by stejně poznala bvelký hnědý), tak se tam prostě nedostanou. Možná ještě zjistím jak je to s jejich oprávnění mi lézt do mého soukromého majetku bez povolení.
      Hlavně že v USA to mají policajti v autech taky.
      Jdu se opít.

      Vymazat
    28. Neskladujete žádné množství vodíku, ten co vyrobíte okamžitě spotřebováváte, páry benzínu se vzduchem jsou rovněž nebezpečné. Teď ještě pozvou do TV nějakého JuDr, MuDr, CsC a ten bude povídat jaká je to hrůza nebezpečná, lidičky zatleskaj a oponenti se budou řehtat jak koni. V USA a okolních krajinách je tato technologie již běžná, však vyvíječ můžete umístit do nějaké nádoby, pro represivní složky to bude podané jako přídavný filtr - nic tím nezkazíte. Ať žije blbost na entou a strach výběrčích o daně, v tomto případě z benzinu. Nebojte, oni to nezastaví.

      Vymazat
    29. Však já vím, že nic neskladuju a benzín v nádrži představuje větší nebezpečí. Mě ani tak nenaštvalo, to že potom možná budou pátrat (osobně to tam nechám a dále budu zdokonalovat), ale že nás mají za takové tupouny, že když řeknou skoč, tak my se ještě zeptáme jak vysoko. Vím, že hodně lidí to dokáže zastrašit.
      Jediné, co mě uklidňuje je představa, že oni mají větší strach, než ti, kteří to raději z auta vymontují.
      Stejně by mne zajímalo za přesně jakých okolností může policie prohledat moje auto. Nepatřím k těm, kteří by sklopili uši a odevzdaně ukázali i své vnitřnosti, když jim to uniforma rozkáže. Ostatně jakýkoliv příkaz od kohokoliv ve mne probouzí skrytou identitu, kterou nedokážu ovládat. A Ego to podle mne není. Umím s pokorou přijmout sprduňk od kohokoliv, koho si vážím, ale když ho neberu, mohlo by pak jít do tuhého. Znám se. :-(

      Vymazat
    30. Je to nyní znak správné cesty a oponety vlastně potvrzeno, zde vidíte kdo manipuluje s politiky !! Je to opravdu marné z jejich strany, těch možností bude více, jako nové aditivum do paliva, nějaký Rus na to přišel a nemohu to najít, úspora 30-50%, to už by represiváci museli i koštovat benzín a to bych pak do benzínu přimíchával asi botulin.

      Vymazat
    31. Tož hledal jsem, ale na žádnýho Rusa, co přišel na new aditivum jsem bohužel nenarazil. Bylo by to zajímavé min. na vyzkoušení.
      Já zatím vodu vařím spíš než rozkládám. :-( Ale budu pokračovat.

      Vymazat
    32. Škoda, že jsem si neuložil odkaz, ale trochu si vzpomínám, že to ani aditivum nebylo, ale míchal vodu s "něčím" náhrada celé jako benzinu a má to patentované, viděl jsem i video jeho předváděčky, ne a ne to najít.

      Vymazat
    33. Michale, už jsem to našel: zadej do Google: Юрий Краснов и Евгений Антонов , mají tam i video.

      Vymazat
    34. Děkuji. Video je hodně špatné kvality a i mluvenému slovu je málo rozumět (ještě zkusím párkrát projít), ale co jsem si následně dohledal, mělo by jít o řekněme zkráceně mechanicky upravenou vodu, do níž je přimícháno cca 1% uhlovodíkového paliva (benzín, nafta, olej, bioplyn, suchý z nosu ropného těžaře atd.) plus něco k zahřátí vody zřejmě kvůli zvýšení odpařování (asi NaOH či KOH?). Mělo pak docházet k jakémusi smíšení jednotlivých molekul uhlovodíkového paliva s párami upravené vody (možná i BP?)za uvolnění velkého množství tepla a opět vody. Vzdáleně mi to připomíná panton reaktor v mnohem jednodušší verzi.
      Jen nevím, zda u té namočené drátěnky záleží na jejím složení, nebo jde jen o tepluvzdorný materiál z jehož povrchu se mohou uvolňovat vodní páry. Pokud ano, stačilo by na povrch hladiny položit vhodný pórovitý materiál a přes vzlínání a velkou odpařovací plochu vytvořit vlastně hořák. Samozřejmě s vhodně domyšleným přístupem vzduchu.
      Za pokus to stojí. Je to tak jednoduché až se zdá naprosto nemožné. Pokud v těch lahvičkách neměl nějakou chemikálii či vodovod napíchnutý na ropovod, tak .... Dalo by se tím někomu vypálit rybník - doslova :-))

      Vymazat
  7. Iv, měl jste mě dát hned jednu ránu po budce, aby se mi rozsvítilo. Aspoň virtuální pecku. :-)
    S krakováním paliva jako u panton reaktoru v tomto případě nejde ani velkou oklikou. Jde tu o paměť vody jako u třeba homeopatik. Jen si musím ujasnit k čemu ta druhá přísada a prakticky otestovat, zda nejde jen o nasátí původního paliva, které je lehčí než voda a po ustálení vortexů mohlo vystoupat k hladině a jeho nabráním do drátěnky (pokud to byla drátěnka - špatně vidět) pak nemohlo dojít k jeho spálení.

    OdpovědětVymazat
  8. Dobry den,

    mozno mi niekto bude vediet poradit som amater a dnes som namotoval kupeny HHO system vsetko funguje az na to ze pri chode motoru mi vznika v privodnej hadicke taky velky podtlaz az je hadicka uplne spasnuta a tak isto je zdeformovany zasobnik elektorlity... Vie prosim niekto poradit ci sa to da odstranit nejako ? napriklad jednosmernym ventilom na prvzdusnovanie... Motor mam 4L benzin...

    Dakujem za akekolvek rady a napady...

    Marek

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kam jsi napojil přívod?

      Vymazat
    2. za vahu vzduchu priamo na valce nakolko vaha vzduchy aj z klapkov su hned na valcoch....

      Vymazat
    3. Z odpovědi jsem poněkud zmaten, ale pokud to máš až za klapkou, pak čím méně plynu, tím vyšší podtlak v té části sání máš. Čtyři litry za otáčku je už slušný frkot, k tomu ještě efekt venturiho trubice a o podtlak je postaráno. Asi bych se poohlédl po nějakém štelovacím škrtícím ventilu na omezení podtlaku. Taky bych zkusil zavolat firm, od které to máš a poradil se s nima. Určitě se s tím už setkali. Pokud ovládáš jazyky, juknul bych i na americký fora, přece velkoobjemové motory jsou jejich výsadou a montují tam tyto generátory taky.

      Možná by stálo zato i zkusit napojit přívod až někde u filtru vzduchu v co nejširším místě sání.

      Vymazat
    4. ......zkusil zavolat firmu, od které to máš a poradil se s nima...........

      Vymazat
  9. ...no firma od ktorej to mam odpoved na to nepozna je to objednane z www jednavodu cz - ani nevedeli ci potrebujem radsej dva kusy alebo len jeden vyvijac... (aj ked testy z dvoma za sebou zapojenimi neboli uspesne...) Uz som nieco najazdil ale pravdu povedat za tych 5 dni co to testujem som rozdiel v spotrebe nevidel.... ;(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyrábíte vůbec vodík? Pokud ano, tak se tento plyn musí někde projevit, že by se profouk jen válcema a nic je divné. Tak to reklamujte.

      Vymazat
    2. A kolik to vyrobí směsy, bez podtlaku, prostě odměřit do Pet láhve s časem.

      Vymazat
  10. ...jaaj este jedna vec "ano uz som to napojil aj pred vahu vzduchu a nic sa neudialo ani spotreba neklesla ani nestupla..." aj ked je pravda ze nejako presne merania nemam rozdiel moze byt tak 0.5L na 100Km ale to pripisujem roznorodosti trasy aj ked som siel tam a spat lol...

    OdpovědětVymazat
  11. Psal jste, že jste je zapojil za sebou - seriově. To by byla chyba. Párovat se musí paralelně. U vašeho motoru to bude chtít zvýšený vývin plynu. Jak píše Iv, změřte kolik to dává (pokud vůbec) a určitě bych kontaktoval onu firmu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...udaje zo stranky...

      "1litru HHO směsi za minutu" a "Konfigurace výrobku je sestavena v tomto provedení / -NNNNN+NNNNN- / známénka jsou póly / N neutrální plech /13 plechů celkem,tři vodící,deset neutrálních pro udržení teploty vody pod hranicí 40C a vynikající produkci HHO"

      ...informacie o zapojeni dvoch som dostal od dodavatelskej firmy, predpokladam ze to zapojili spravne po tolkych rokoch skusenosti...

      Vymazat
  12. Dobrý den, mám dotaz na zloděje elektronů.Nemohu se dostat nad 6A odběru,snad mi někdo poradí, prostě to víc nedá a hřeje se to hodně až vytéká vazelína spod slíd.podložek tranzistorů.Mám chladič 5x5x4cm s větrákem.Chladič je použit ze starého PC kde chladil procesor.Zatím to celé mám v dílně na stole,použil jsem mnou vyrobenou nabíječku baterii kde vím že dává 15A ale vyndám baterii z auta a napojím jí pro další testy.Škoda že zde nemáte plošný spoj ulehčil by jste asi hodně bastlířům při výrobě zloděje, já na výrobě plošňáku strávil asi měsíc času.Chtěl jsem prostě co nejmenší aby se vešel někam do díry v prostoru auta.Elektrody mám zatím v zapojení +nnnn-nnnn+nnnn- chystám se na zapojení +nnn-nnn+nnn-nnn+ jsem zvědav o kolik stoupne výroba plynu.Pokud někdo můžete popište zde kolik vymáčknete ze zloděje Amper.Jinak moc děkuji za tyto stránky a bastlení zdar. Díky Martin.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím Martine,
      plně vím o čem píšete, s tím rozdílem, že Vám mohu ještě závidět, neboť já se nedostanu na více než 2A na vstupu do zloděje elektronů. Podle vývinu plynu se mi ještě tak 95% přemění na teplo, protože koncové tranzistory byť je mám na chladiči z PC zdroje (cca 100x70x3mm) se mi po chvilce barví do všech odstínů duhy :-D.
      Jak vidno, když dva dělají totéž, nemusí to to být nutně totéž. Stejné platí i pro "když tři dělají totéž....".
      Každopádně při nízkých frekvencích (u mne od 0,1Hz - 1Hz) je na připojeném voltmetru a ampérmetru vidět, že zařízení funguje tak, jak Iv popisuje.
      Já použil přesně součástky, jak byly v návodu až na kondenzátor. Ten jsem nahradil "baterií" menších kondenzátorů. Udělal jsem tuším dvě nebo tři DPS a pokaždé to mělo jinou účinnost (ruční výroba lihovou fixou). Takže velký vliv bude mít zřejmě kvalita provedení celé DPS. Momentálně je to "u ledu"(pod stolem v dalším harampádí), ale časem se k tomu chci ještě vrátit. Generátor HHO mám namontovaný v autě, ale zatím nezapojený - mám krapet problém se zásobní nádobou a nějak se nemohu dokopat to dotáhnout do finále.
      Jinak co jsem si ověřil (a v článku to je tuším taky), vůbec neplatí, že čím víc plochy elektrod, tím více plynu. Je to zatraceně složitá problematika, která se bez velkého množství laborování neobejde, pokud chcete dosáhnout, co nejvyšší efektivity.
      Přeji hodně zdaru.

      Vymazat
    2. Zdravím MichalB, děkuji ti za informace. Já zatím stále koumám,momentálně mám odběr před zlodějem 6,5A a chladič je vlažný vyměnil jsem kapalinu zapojil jinak elektrody. Zatím nechápu proč to nejde dál jenom 6,5A a konec. Zvýšil jsem koncentraci kapaliny a nic, bez zloděje bere generátor 16A. Asi mám ještě malou koncentraci nad tím budu koumat dál. Ale jinak na 6,5A už bublá docela slušně. Na 16A to je fofr to bych chtěl dosáhnout se zlodějem. Martin

      Vymazat
    3. to Martin
      Zkuste prosím u koncových tranzistorů nastavit pracovní bod. Zapojte potenciometr o hodnotě cca 2k jeden krajový vývod na plus a druhý krajový na mínus, střed na bázi a nezapomeňte před zapnutím mít nastaven potenciometr na střední hodnotu běžce! A pomalu, pomalu!

      Vymazat
    4. Tak já šel s koncentrací elektrolytu postupně nahoru až do chvíle, kdy mi to PC zdroj neutáhl (>20A) a na autobaterii to byl s vývinem fofr, ale i tak se odběr se Zlodějem nehnul po celou dobu ani trošku (při stejném nastavení frekvence i mezery mezi pulzy).
      S tím pracovním bodem - nerozumím tomu ani zbla, ale jde o pokus toho, aby se tranzistory plně zavíraly?

      Vymazat
  13. lv dobrý den.
    Vaše rada nefunguje ale děkuji za každou radu,zvednul jsem ještě koncentraci kapaliny, zjistil jsem že pokud odpojím (vynechám)z regulace IRF9520 tak se zloděj v pohodě dá regulovat přez 20A jako prd až se mi spek u RFP50N06 plošný spoj a to tam mám 5mm silné měděné cesty (hladič mírně ohřátý).Pokud to otočím a vynechám RFP50N06 tak končím právě na 6,5A a dál to nejde čili problém bude tady a tento IRF9520 se i dosti začíná hřát již při oněh 6,5A. Zatím se mi nepodařilo zvednout změnou různých součástek buzení IRFky a podle měření to vypadá že víc nedá. Pokud máte nějakou radu budu rád. Žena mi nadává že se nevěnuji dětem a pořád se hrabu v blbostech, prostě ženská. Uvažuji o náhradě za IRF zatím jsem neměl čas kouknout do katalogu. S pozdravem Martin.

    OdpovědětVymazat
  14. Tak jsem použil jiný tranzistor a zloděj se teď už dá regulovat přez 20A.Dále jsem vyměnil potencionetry ty původní jsou strašně strmé,(sotva se dotknete a byl jsem o 5A jinde).Chladič se při stálém odběru kolem 15A hřeje tak do 50°C. Ale 5mm cesticky u koncových tran.ano a to dost.Při 10A to je v pohodě ale na dostatečný vývin plynu je 10A málo.Doporučuji pro ty co budou bádat nad plošným spojem udělat co největší měděné plochy přívodů a vývodů kolem konců.Zatím jsem stále v koumání,zloděj se totiž ještě nechová podle představ,sice po chvilce mám úbytek z 12A na 9-10A. ale připadá mi to málo. Tak to jsou zatím mé poznatky. Doufám že se někdo ozve a poradí třeba je v bádání dál. MichalB zřejmě máš někde v zapojení zloděje chybu,protože to fakt funguje. S pozdravem Martin.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nahradil jsem, nebo lépe přemostil spoje u konců ještě vodičem, tím jim odlehčíte. Pokud vám klesne proud z 12A na 9-10A za stejného vývinu, je to už dobré, sice by to měla teoreticky být polovina(ideál)6-7A, ale zde už hrají roli i elektrody, vodivost a nevím ještě co. Ale Vaše snížení je dobré, tedy volné elektrony zapojujete do práce.

      Vymazat
    2. Zdravim, prosim Te jaky jiny tranzistor jsi pouzil misto IRF9520?
      Predem diky Luděk

      Vymazat
  15. Ano s tím přemostěním spoje to mě taky napadlo, už mám hotovo 1,5drát připájen na cesty teď už ok. Ale zjistil jsem jednu pozoruhodnou věc není elektrolyt jako elektrolyt,kyselý či zásaditý každý se chová jinak, při stejném odběru proudu třeba 14A. Se při zásaditém hřeje hladič tranzistorů mnohem víc než při kyselém kde je sotva vlažný. I dráty se hřejí mnohem méně. Že by se v kyselém roztoku volné elektrony využívaly mnohem více? No něco na tom bude je to zajímavé. Taky jsem zkoušel přidat kapacitu elektrolytů až na 40000uF nic se při této hodnotě nezměnilo.S pozdravem Martin.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výborný postřeh, jde vidět, že opravdu makáte. Pokud na kondenzátoru se přestane zvětšovat napětí, je zbytečné již kapacitu přidávat.

      Vymazat
  16. Přemýšlel někdo o vyzkoušení nerezových kuchyňských drátěnek jako elektrod namísto desek? Rapidně by se navýšil reagující povrch.

    OdpovědětVymazat
  17. Luděk
    Pokud to je ještě aktuální tranzistor IRF 4905. Někdo tady píše o kuch. drátěnkách, v použití se zlodějem a zapojení jenom dvou elektrod + - hoří diody u konců.Jinak si totiž zapojení drátěnek nedokážu představit. POZNATEK kdo chce jako elektrolyt použít kys. citrónovou i v malém množství, třeba na sražení PH je naprosto nevhodná, zapéká se totiž na - elektrodu a celý vyvíječ zaneřádí černotou. Vyvíječ ztrácí velmi rychle účinnost. A pozor nejde to běžnými mycími prostředky vůbec dolů, je to jako přivařené.
    S pozdravem Martin

    OdpovědětVymazat
  18. Koukam že se nikdo zatim neozval jak pokračuje v bádání.
    S pozdravem Martin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to Martin
      http://energieupramene.blogspot.cz/2015/05/nove-smery-zdroju-energii-mysleni.html

      Vymazat
  19. Ahoj. Reagujem na téma s odstupom času a chcel by som vedieť, či sa niekto pokúšal zmiešať palivo s určitým percentom vody H3O2- ako je to vo videu /odkaz vyššie/. Voda H3O2- by sa vyrobila pomocou elektrolýzy s membránou, kde by vznikla tzv. živá voda s ph 11.Otázka je či by sa časom voda znova neoddelila od paliva. https://www.youtube.com/watch?v=5zWgTUr0GwU

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyskúšal som to a voda sa do 15min usadila na dne, takže musia do toho niečo dávať pre stabilizáciu, alebo je ešte jedna možnosť a to, že by sa to palivo neustále miešalo v nádrži, alebo by sa pred vstrekovacie čerpadlo dalo miešacie zariadenie.

      Vymazat

Kdo je Anonymní, tedy nepřihlášen, vždy se podepsat, je to základ slušného chování. Většinou nepustím do éteru.